Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Německá automobilka se snaží v zemi obřích pick-upů nabízet malé hatchbacky či MPV, a to na úspěch nestačí. Tamní dealeři proto volají po nápravě.

Stále častěji se v posledních letech setkáváme s tzv. globálními modely, tedy vozy stylizovanými tak, aby zaujaly chutě zákazníků po celém světě. Snahou je samozřejmě minimalizace nákladů a maximalizace zisku, což lze pochopit. Samotné automobilky si ovšem rovněž musí uvědomit, že dané podnikání nese značné riziko, zvláště, když ten samý vůz chcete nabízet asijskému, evropskému a americkému publiku. Tedy zákazníkům, kteří mají odlišný vkus i jiné potřeby.

Že nejde jen o plané řeči, nám ostatně nedávno dokázal Nissan. Japonská automobilka totiž přesně dle výše zmíněného trendu stylizovala poslední generaci modelu Micra, ta však díky tomu na mnoha trzích zaujala méně než její předchůdce. Nástupce tak bude opětovně stylizován jen se zaměřením na konkrétní země, místo aby se snažil uhranout celý svět.

Pozor by si tak zjevně měli dávat hlavně u Fordu, kde na strategii globálních modelů prakticky sázejí hlavu. Třeba aktuální Focus je sice jedním z nejprodávanějších aut světa právě proto, že je „globální”, v Evropě se ale kdysi nejvíce prodávaný model vůbec neobjevuje ani v první desítce a na dříve porážený Golf zdaleka nestačí. Stačí si přečíst náš test obyčejné verze a pochopíte proč. Zmlsané evropské publikum prostě chce něco jiného než Číňané nebo Američané a totéž bude dozajista platit o modelech Mondeo či EcoSport. Také na nich bude hledat více much než američtí zákazníci, zvláště v okamžiku, kdy oba dva vozy jsou na Starém kontinentu uváděny se značným zpožděním.

O Fordu či Nissanu se ale dnes primárně bavit nechceme. Místo toho zamíříme na návštěvu do severoamerického ústředí Volkswagenu. Bernd Osterloh, člen správní rady dohlížející na tamní pobočku, má totiž pocit, že aktivity značky v USA jsou doslova naprostou katastrofou. Proč? Jednoduše proto, že mateřská firma americkému trhu nerozumí a snaží se na něm zaujmout evropskými modely.

Tím se opětovně dostáváme ke zmiňované globalizaci. Je totiž již na první pohled zjevné, že v zemi, která favorizuje obří Ford F-150, asi nezaujmete průměrným hatchbackem. Zvláště, když ten díky výbavě stojí pomalu více než pick-up modrého oválu. I to byl vlastně jeden z důvodů, proč se třeba takový Volkswagen Golf R dostal na seznam nejméně žádaných modelů loňského roku.

Zajímavé přitom je, že ačkoliv američtí dealeři a šéfové tamní centrály hovoří o německé ignoraci potřeb amerického trhu již léta, stále se nic nemění. Již někdejší CEO Stefan Jacoby mluvil o tom, že jedním z jeho primárních úkolů je přesvědčení německého ústředí, aby vyrábělo a dodávalo na americký trh jen ty vozy, které si Američané přejí. Jeho slova však nikdo nebral vážně.

Nyní, o sedm let později, mluví obdobně nový americký šéf Michael Horn. Ten dokonce požaduje, aby se ještě urychlila dodávka nových modelů a inovací na trh. V tom však dozajista naráží, neboť žádné průlomové rozhodnutí ve Wolfsburgu prozatím nepadlo. Minimálně dva až tři roky si tak Američané na modely určené pouze pro ně počkají.

Je přitom sporné, zda se tak stane a o kolik konkrétních vozů se nakonec bude jednat. Jacoby totiž rovněž zmiňoval, že v rámci ospravedlnění nákladů musí být prodáno alespoň 100 000 kusů ročně. A to není zrovna reálný cíl, pokud si uvědomíme, že loni Volkswagen prodal v Americe čtyři sta tisíc nových vozů v rámci 11 modelových řad.

Uvidíme tedy, jak se celá situace vyvrbí. Osterloh však minimálně nejbližší období nevidí příliš růžově. Sám ovšem za úspěch bude považovat alespoň to, že se německé vedení začne o americkém trhu a svém působení na něm alespoň nějak rozumně bavit.

Volkswagen Amarok je přesně tím typem vozu, jaký by se v Americe - jen za nižší než evropskou cenu - měl prodávat. Ve Státech ho však paradoxně neseženete

Zdroj: Autoblog

Petr Prokopec