Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Sedmiprocentní limit biosložky v palivech znamená zvýšení o jedno procento. Doposud to přitom vypadalo, že se bude podíl spíše snižovat.

Jak je známo, Evropská Unie chce, zjednodušeně řečeno, mít v roce 2020 na silnicích 10 % energie z obnovitelných zdrojů. To je docela vágní formulace, nicméně zahrnuje do sebe i elektromobily s tím, že elektřina pro jejich pohon se bude vyrábět z oněch obnovitelných zdrojů. Většina elektřiny však stále vzniká v tepelných či nukleárních elektrárnách a zatím to nevypadá na převratnou změnu, pomineme-li Německo, které je s plánem zbavit se jádra výjimkou.

Elektromobilům se však v konkurenci praktičtějších a citelně levnějších vozů se spalovacím motorem příliš nedaří, od začátku však nebyly to jediné, co se o onen desetiprocentní podíl mělo postarat.

Důležitou součástí byla také biopaliva. Za posledních pár let vidíme převratné změny v přístupu Evropské Unie k těmto zemědělským produktům - napřed to byla spása světa, ale už tehdy někteří varovali, že by se to nemělo přehánět. Později přiznala i sama EU, že biopaliva více škodí, než prospívají, a ještě později místo stanovování limitů, jaký nejmenší podíl biosložky v benzínu a naftě musí být, začala tyto součásti paliv limitovat shora. Pojilo se s tím i prozření environmentalistů, kteří také zjistili, že místo „benzinu” by se dalo na polích vypěstovat třeba... jídlo.

Dosavadní maximální podíl biosložky v palivech byl 6 %. Takovéto množství bylo stanoveno loňským rozhodnutím EU jako kompromis mezi 6,5 %, za která lobboval biopalivový průmysl (zdravíme českého ministra financí...), a 5,5 %, která prosazovali environmentalisté. „Šest procent biosložky v palivech znamená, že se každý rok v autech v Evropě spálí jídlo, které by po celý ten rok nakrmilo přes 200 milionů lidí,” řekla tehdy Nuria Molina, šéfka kampaně ActionAid. „Je to však alespoň nějaký pokrok a ukazuje, že si europoslanci uvědomují, že biopaliva první generace mají svůj díl viny na hladomoru a změně klimatu,” dodala.

Nový návrh, který aktuálně údajně prochází hlasováním, zvyšuje limit biosložky na 7 %. Co za takovýmto krokem stojí, není jasné; může to být úspěšnější lobbing biopalivového průmyslu, částečné prozření ze zeleného snu o elektromobilech, kombinace obojího nebo ještě něco úplně jiného. Bez těchto limitů by se údajně podíl biosložky do roku 2020 postupně zvýšil až na 8,6 %, to je ale za současného 6procentního limitu pochopitelně nesmysl.

Na jednacím stole jsou stále biopaliva první generace, jinými slovy „z jídla”, tedy z plodin, ze kterých by se dalo vyrobit i jídlo, příp. vypěstovaná na polích, kde by se mohla jinak pěstovat pšenice pro výrobu chleba nebo něco podobného. Vývoj biopaliv druhé generace, tedy těch vytvořených z odpadů i zemědělského původu (je otázka, co to je; možná i sláma či otruby) nebo z mořských řas, stále není dostatečně daleko.

Vývoj situace úplně nekoresponduje s kroky, které nejen EU v této oblasti podnikala doposud. Do roku 2020 ještě zbývá pár let, necháme se tedy překvapit, jak to bude pokračovat. Jen doufejme, že to nebude příliš nepříjemné překvapení. Jak pro motory, tak pro peněženky většiny světa a krky hladovějících lidí by však bylo nejlepší biosložku do paliv nepřidávat vůbec.

Zdroj: Business Green

Marek Bednář