Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vypadalo to jako dobrý nápad. Systém bude sledovat tlak v pneumatikách, zahlásí problém, ubude nehod i zmařeného paliva. Realita je ale jiná a historie se může opakovat.

Na začátku prosince se provalilo, jaké další prvky výbavy aut chce EU ustanovit jako povinné. Spojíme-li si to s předchozími požadavky, pak by již za pár let měl být každý nový vůz měl být vybaven mimo jiné černou skříňkou schopnou i aktivně omezovat rychlost, vestavěným detektorem alkoholu, couvací kamerou nebo asistentem udržení v jízdním pruhu. Je to hodně nových povinných prvků a snad ani nechceme pochybovat o tom, že záměry stojící za touto iniciativou jsou ušlechtilé. Však řada z novinek by skutečně mohla pomoci k bezpečnějším silnicím. Není to ale poprvé, co EU s podobnými novinkami přichází a ne vždy to dopadlo podle jejích představ.

S podobnou motivací byl zaveden do povinné výbavy nových aut systém monitorování tlaku v pneumatikách, skrývající se za zkratkou TPMS (Tire Pressure Monitoring System). V teoretické rovině je to skvělá věc. Pokud funguje, jak má, za pomoci senzorů sleduje, zda máte obutí nafoukané na správnou úroveň a tím dokáže předejít nejednomu problému. Pokud tlak klesne o více než 20 procent pod nastavenou úroveň, objeví se na přístrojovém štítu varování, po jehož spatření byste měli okamžitě snížit tempo a ideálně rovnou na místě zjednat nápravu. Zabránit tak můžete v nejhorším případě i nehodě, v lepším alespoň snížit spotřebu paliva, kterou podhuštěná pneumatika způsobuje.

TPMS se povinným pro všechny nové vozy stal 1. lednu 2014. EU tehdy vypočítala, že jeho zavedení uspoří ročně zhruba miliardu litrů paliva, 4,8 milionů tun emisí CO2 a zredukuje počet havárií o 2 procenta. To vše mělo jít na konto nízkého tlaku v pneumatikách. Po více jak čtyřech letech od zavedení této povinnosti můžeme říci, že cíle EU zůstaly nenaplněny a nikdo si ani netroufá říct, zda mělo zavedení TPMS vůbec nějaký pozitivní přínos.

Svědčí o tom i závěry německé organizace DVR brojící za vyšší bezpečnost na silnicích. Během její akce byl na čerpacích stanicích autům náhodně měřen tlak v pneumatikách. Tlak si nechalo namátkově zkontrolovat 1 200 řidičů a plných 37 procent z nich mělo pneumatiky nahuštěné na menší než stanovenou úroveň. Když DVR uspořádala tutéž akci před pěti léty, tedy v době, kdy TPMS povinný ještě nebyl a používala je jen hrstka registrovaných aut, byly výsledky prakticky stejné.

Můžete namítnout, že DVR kontrolovala nějaké „staré šunky” bez TPMS, ale není tomu tak, 89 procent kontrolovaných aut bylo TMPS vybaveno. Přesto tak často nebyl tlak v pořádku a systém obvykle žádné snížení tlaku nehlásil. Plných 33 procent kontrolovaných aut tedy mělo podhuštěné pneumatiky navzdory tomu, že tomu TPMS měl zabránit. Jak je to možné? Důvody jsou technické i uživatelské, v prvé řadě ale plynou z toho, o co se zasadila EU - že je TPMS povinné.

Automobily používají dva systémy měření tlaku - přímý a nepřímý. Ten přímý je relativně spolehlivý, prostě měří tlak s pomocí čidel namontovaných v samotných kolech. Jenže pokud majitel užívá dvě různé sady litých kol (jedny pro letní, druhé pro zimní období), je třeba osadit senzory všech osm ráfků. Navíc při výměně snímače nebo kola s jiným senzorem musíte přistoupit k novému spárování systému s řídicí jednotkou. To samé je třeba při vyvažování kol. Že to spousta majitelů nedělá, překvapí asi málokoho.

To je ale spíše okrajový problém. Ten větší tkví v podstatě právě v samotné povinnosti nová auta TPMS osazovat. Automobilky se s novou povinností vypořádaly v naprosté většině případů tak, že vozy osadily nepřímým systémem, který žádná taková čidla nemá. Pouze s pomocí senzorů ABS sleduje rychlost otáčení kol a pokud u některého zaznamená abnormalitu (pokles tlaku v pneu znamená zmenšení obvodu), zahlásí to na přístrojovém štítu. Důvod je prostý - nižší cena.

Tento systém je ale velmi nespolehlivý - pokud máte auto jím vybavené, znáte to sami. Problém hlásí, i když se reálně nic nestane, takže akorát zbytečné zastavíte u čerpací stanice zkontrolovat tlak manometrem. Navíc dává pouze obecnou informaci závadě, neřekne jakoukoli konkrétnější informaci o tom, jaká pneumatika a o kolik pozbyla tlaku. Takže věnujete čas postupné kontrole tlaku ve všech pneu, což uděláte dvakrát, možná třikrát, pak už varování rovnou ignorujete a resetujete. A problémy staré pět let a více v nezměněné podobě trvají dál.

Ne vždy je to ale dáno aktivitou či spíše neaktivitou řidiče - tento TMPS prostě někdy vůbec nic nedělá. Během zmiňovaného kontrolního měření byl u některých aut v pneumatice dokonce nalezen zapíchnutý hřebík a současně nižší tlak. Přesto TPMS dotyčného řidiče nevaroval. Po pěti letech praxe si tedy můžeme říci, že ačkoli je to smutné, EU nám opět za naše peníze vnutila něco, co podobně jako systém start/stop v reálném světě nefunguje. Jen si někdo odškrtl splnění úkolu zavést prvek, jehož přínos je zjevně minimální, pokud vůbec nějaký.

S dalšími novými pravidly to snadno může dopadnout stejně. Automobilky jistě najdou způsoby, jak té či oné povinnosti vyhovět co nejlevněji, bez ohledu na to, jaký přínos bude reálně mít. Přitom kdyby tyto systémy nabízely dále za příplatek pro ty, kteří o ně opravdu stojí, funkční by prostě a jednoduše být musely.

Zdroj: DVR

Petr Prokopec