Autoforum

/

Foto: Mercedes-AMG F1

Člověk by čekal, že někdo, kdo léta neochvějně vládne Formuli 1, bude s jejím stavem a vývojem spokojen, Lewis Hamilton ale zjevně není ten případ. Ef-jedničky jsou těžké, budou ještě těžší a Hamilton nechápe, proč.

Na první pohled se může zdát, že letos Formule 1 konečně přináší dlouho očekávaná dramata, neboť tu již nemáme jen jeden dominantní tým. Místo toho se o čelo šampionátu perou Mercedes s Red Bullem, kterým zdařile sekundují Ferrari a McLaren. Mimo ně ovšem po delší době ukázal své schopnosti Sebastian Vettel, který letos jezdí za Aston Martin. Zatímco tedy loni byla sazka na vítěze v podstatě velmi jednoduchou volbou, letos tomu tak není. Ovšem ani tak fanoušci neryčí nadšením.

Pokud totiž dáte stranou změny v šampionátu jezdců a týmů a budete se soustředit čistě na dění na trati, zjistíte, že ono drama se vlastně nekoná. Jasně patrné to bylo ve chvíli, kdy se na YouTube objevil sestřih těch nejzajímavějších momentů z Monaka. Do nejlepší desítky se totiž dostaly i ty situace, během nichž se vlastně vůbec nic nestalo a které od jiných nudných chvilek odlišoval jen pohled kamery.

V tomto ohledu lze dodat, že Monako nikdy nebylo závodem, ve kterém by se předjíždělo desetkrát za kolo. Nicméně na druhou stranu je třeba vzpomenout třeba na dobu, kdy trati na pobřeží Středozemního moře vládnul Ayrton Senna. Ten tuto velkou cenu vyhrál hned šestkrát, z toho pětkrát v řadě. Své mistrovství přitom předváděl na suchu i mokru, a rozhodně se nebál jít do toho naplno, stejně jako jeho mnozí soupeři. Napětí v závodech se tak dalo krájet.

Senna nicméně jezdil ve vozech, které můžeme v porovnání s těmi současnými považovat za angličáky z hlediska rozměrů i hmotnosti. Třeba McLaren MP4/6 z roku 1991, s nímž Brazilec získal svůj třetí titul, měl i přes přítomnost dvanáctiválcového motoru pouhých 575 kilo. A to je třeba dodat, že určován vždy byl spodní limit hmotnosti, takže auta byla obvykle ještě lehčí a byla dovažována tak, aby měla těžiště co nejníž a co nejpříhodnější rozložení hmotnosti.

Dnes je pro monoposty limitem 752 kilo a je to znovu horní, nikoli spodní limit, auta tedy nesmí vážit méně. A příští rok se povolená hmotnost dokonce ještě zvětší, a to o dalších 38 kg v důsledku příchodu 18palcových kol. Za posledních dvacet let tedy auta nabrala neskutečných 200 kilo „tuku“ a jsou těžší o 38 procent. To je skoro absurdní posun.

Že je to špatně, si nemyslíme pouze my, ale kupodivu i Lewis Hamilton, který nastalý vývoj začal otevřeně kritizovat. „Nerozumím tomu, proč jsou vozy stále těžší, zvláště když se stále více mluví o udržitelné mobilitě a sport jde tímto směrem. Tím, že jste těžší a těžší a těžší, potřebujete více a více energie. Rozhodně tedy nejde o krok správným směrem či o správný proces,“ uvedl k tématu sedminásobný šampión, který tím brojí i za ochranu životního prostředí, jak je mu vlastní.

Stejně jako ekologie ovšem Hamiltona evidentně trápí i zhoršená ovladatelnost. „Lehčí auta jsou hbitější, nejsou ani zdaleka tak velká a závodění a manévrování s nimi je lepší. Mnohé tratě jsou sice širší, ale v Monaku bylo vždy takřka nemožné předjíždět. A nyní jsou vozy až příliš široké na samotný okruh. Jak jsem tedy již řekl, pokud budeme těžší a těžší, bude třeba i více energie, větších brzd a více paliva, abychom se dostali na stejné místo. Tomu vážně nerozumím.“

Jeho slova přitom rozhodně nelze chápat jako stížnost někoho, kdo již nevede šampionát a nemá cestičku k dalšímu titulu doslova umetenou. V tomto ohledu Hamilton zasáhl hřebíček přímo na hlavičku a sestřih z Monaka to jen potvrzuje. Pořadí se sice po závodě řádně promíchalo, ovšem právě tato rošáda byla na celé velké ceně tím nejzajímavějším. Samotný záznam byl takovou nudou, že při něm nejspíše usnuly i televizní přístroje a antény.

Jakkoliv lze tedy ocenit přínos v rámci bezpečnosti, který se pochopitelně na onom navýšení hmotnosti podílel, stejně jako větší efektivitu i výdrž jednotlivých komponentů, daň, kterou za vše F1 platí, je poměrně vysoká. Vedení šampionátu by tedy mělo přehodnotit strategie, i kdyby to znamenalo třeba navýšení počtu pohonných jednotek na sezónu. Pokud se totiž vše zajímavé děje mimo trať, vážně není důvod onen závod sledovat a jak říká Hamilton - k čemu je použití menšího množství motorů, když auta potřebují více paliva, pneumatik, brzd...

Zdroj: Motorsportweek

Petr Prokopec