Autoforum

/

Foto: RM Sothebys

Evropské automobilky se kombíků nebojí, a to ani když jde o prémiová, výkonná či relativně velká auta. Z největších limuzín jako je Mercedes třídy S přesto nikdy žádný nevzešel, tedy alespoň oficiálně či sériově.

Lidé budou nejspíše vždy toužit po tom, co běžně nemohou mít. Automobily nejsou výjimkou, a tak jsme čas od času svědky příběhů o tom, jak vážený klient té či oné značky žádal automobilku, aby vyrobila něco jen pro něj. Občas takoví lidé uspěli, občas nikoli, ani v druhém případě se ale obvykle svého snu nevzdali. To je také případ auta, které vám ukážeme dnes.

Je to zvláštní, ale výrobci aut někdy zarytě odmítají vyrábět i vozy, které by nikoli nezajímavou část publika oslovit zvládly. Zmiňme typicky výkonné vozy s manuálními převodovkami, které mají skupinu velmi věrných kupců ochotných si za ně klidně i připlatit. Automobilka obvykle má auto, má potřebnou převodovku a přesto spojit obojí v jedno odmítá, i když by na tom přes nepochybně drahý vývoj mohla dobře vydělávat, jak ukazují některé automobilky i nezávislé firmy.

Jistě menší, ale přece jen zajímavou skupinou vozů jsou velké či luxusní modely s karoserií kombi. I ty by podle nás měly své kupce, žádná z významných automobilek přesto nikdy nedošla k závěru, že by počet zákazníků ospravedlnil veškeré náklady spojené s vývojem, a tak přes pokusy s koncepty takové auto nenabídli a dokonce ani na přání nevyrobili. Týká se to rovněž Mercedesu, po kterém v 80. letech chtěl jeho klient nejlepší model značky, tedy třídu S, jako kombi. Ale neuspěl. To ovšem neznamená, že žádný takový vůz nevznikl. Vznikl, a co více, tento vzácný unikát je momentálně na prodej.

Za obřím kombíkem stojí firma Caro International z Hamburku, které byl na v květnu 1990 oním zákazníkem svěřena úplně nová limuzína Mercedesu třídy S generace W126 v provedení SEL, tedy v tom s delším rozvorem. Úkolem Cara bylo postavit unikátní luxusní kombík, a tak se firma pochopitelně zaměřila hlavně na zadní partie. Zajímavé přitom je, že použity byly povětšinou originální komponenty pocházející přímo od německé automobilky. Caro International si za inspiraci vzalo kombík třídy E generace W124, který se v prodeji objevil v roce 1984. Beze změn byly převzaty kupříkladu světlomety či zadní okno, boční skla jsou ale spolu s většinou plechů okolo unikátem.

Na druhém konci vozu se již v podstatě nepohnul ani šroubek. O pohon se tedy nadále stará 5,6litrový atmosférický osmiválec, který skrze čtyřstupňový automat zásobuje zadní kola výkonem 279 koní a točivým momentem 430 Nm. Limuzína s touto silou zvládala stovku za 7,2 sekundy při cestě za maximálkou 242 km/h, u kombíku lze počítat s podobnými hodnotami.

Přesná data nicméně nejsou k dispozici, dodat tak můžeme pouze nájezd, který postupem narostl na 110 tisíc kilometrů. Nejde tedy zrovna o garážovou královnu, na druhou stranu to ale na více jak třicet let starý vůz není bůhvíjak mnoho, a tak nepřekvapí, že aukční firma RM Sotheby's, která se o autě zmínila ve své poslední tiskové zprávě, hovoří o špičkovém stavu zvenčí i uvnitř, kde najdete kožené čalounění nebo dřevěné dekory. Auto bude nabídnuto 22. ledna, tedy už příští pátek v aukci bez rezervní ceny, takže se prodá klidně za korunu. RM Sotheby's ale očekává cenu mezi 30 a 40 tisíci dolary, tedy 650 až 867 tisíci Kč. Svým způsobem docela láce - neodbytný zájemce o toto auto za něj u Caratu nechal 337 tisíc marek i s cenou výchozího sedanu, tehdejším kursem asi 6 milionů Kčs.

Zdroj: RM Sotheby's

Petr Prokopec