Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Legendární pohonná jednotka tzv. L-série skončí kariéru souběžně se stávající limuzínou Mulsanne, hned tak to ovšem nebude.

Bentley sice je malou automobilkou, nicméně momentálně jeho vcelku skromné portfolio pohání celá řada motorů. SUV Bentayga spoléhá na nový dvanáctiválec, ten starý najdeme pod kapotami modelů Continental GT a GTC či Flying Spur. Méně výkonné varianty kupé, kabrioletu a sedanu pak pohání čtyřlitrový osmiválec a vlajková loď Mulsanne zaměstnává 6,75litrovou pohonnou jednotku V8.

Ještě nedávno to byl třetí nejobjemnější motor v osobních autech vůbec a největší z těch evropských, aktuálně se musí spokojit „jen” s pozicí největšího osmiválce a celkově evropskou dvojkou za inovovaným šestnáctiválcem Bugatti. Je to unikum, přesto a nebo vlastně i právě proto tento agregát čeká odchod do důchodu.

Šéf automobilky Wolfgang Dürheimer již v posledních letech několikráte uvedl, že Mulsanne je poslední štací motoru, který Bentley označuje jako „6 3/4 Litre“. Důvod je prostý, kořeny agregátu tzv. L-série totiž sahají do roku 1959. Od té doby poháněl řadu modelů značky i kdysi sesterského a nyní opět konkurenčního Rolls-Royce. Na sklonku 90. let se přitom zdálo, že je s dechem u konce, neboť BMW, tehdejší vlastník Bentley, hodlalo L-sérii nahradit vlastní 4,4litrovou jednotkou.

Krátce nato však do hry vstoupil koncern VW Group, který po celé řadě komplikací převzal Bentley a obnovil výrobu osmiválce L-série. Ten byl prodáván pod označením Red Label, zatímco pohonná jednotka BMW dostala kód Green Label. Zájem o ni však byl mizivý, což vedlo k jejímu brzkému ukončení. Mnichovská automobilka ji přitom nevzkřísila ani pro modely Rolls-Royce, které dostaly nový dvanáctiválcový agregát.

Zpět ovšem k 6,75litrovému osmiválci, který nadále používá stejné vrtání jako originální 6,2litrová jednotka s dvojitými karburátory, jež v roce 1959 poháněla Bentley S2 a Rolls-Royce Silver Cloud II. Změnami ovšem prošel její hliníkový blok, který se dočkal zpevnění spodní části. Mimochodem, z hliníku je odléván od začátku výroby. V roce 1983 pak dorazilo přeplňování, které bylo zachováno dodnes - i když nyní již jde o moderní twin-turbo.

Poslední modernizace přinesla rovněž deaktivaci poloviny válců a variabilní časování ventilových rozvodů OHV, což snížilo spotřebu a umožnilo jednotce plnit emisní normy Euro V. Po stránce výkonnostní pak 6,75litrový motor u verze Mulsanne Speed posílá skrze osmistupňový automat ZF na zadní kola 537 koní v 4 200 otáčkách a 1 100 Nm již při 1 750 ot./min.

Jakkoliv jsou ovšem tato čísla působivá, osud pohonné jednotky je zpečetěn kvůli stále přísnějším regulacím emisí i spotřeby. Dürheimer již uvedl, že nástupce modelu Mulsanne bude pohánět dvanáctiválcový agregát, nejspíše stejný šestilitr jako SUV Bentayga. Hned tak to ovšem nebude, neboť vlajková loď Bentley nedávno prošla modernizací.

Dá se tedy předpokládat, že osmiválec nejspíše čeká ještě čtyři nebo pět let života, což vlastně ideálně koresponduje s příchodem nových emisních regulí. Na sklonku dekády přitom za sebou bude mít více než 60letou kariéru, což je opravdu úctyhodné. My pak jen na závěr dodáme, že výroba tohoto motoru aktuálně zabere 30 hodin.

Zdroj: Car and Driver

Petr Prokopec