Autoforum

/

Foto: Opel

Je to něco, co spousta lidí dobře ví a řada ostatních si to aspoň myslí, v tak vysokých automobilových kruzích se o tom ale otevřeně obvykle nemluví. Mateřský koncern Stellantis ale už hry nehraje, a tak si i šéf Opelu Florian Huettl mohl dovolit být v Mnichově upřímný.

Je skoro až neuvěřitelné, jak nízkých prodejů u nás Opel dosahuje. Za prvních osm měsíců letošního roku si německá automobilka připsala jen 2 060 registrací, tedy o 453 aut méně než loni. Přitom pro takový propad prakticky neexistuje důvod, neboť kvalitativně ani šíří nabídky na tom dnes Opel není špatně. V případě cen by pak mohl i bodovat, neboť Corsu u nás koupíte od 379 990 Kč, Astra je pak jen o 100 tisíc korun dražší. Zkuste s podobnými penězi přijít do showroomů Škody a požadovat Fabi, Scalu nebo dokonce Octavii - místo nabídky se dočkáte výsměchu.

Opel se ovšem propadá nejen v českých luzích a hájích, ale i v Evropě jako celku. Za první letošní půlrok si značka na starém kontinentu připsala jen 205 054 prodejů, tedy o 12,2 procenta méně než za stejné období loňského roku. Zda jí nová Frontera, je otázkou. Minimálně u nás ovšem Opel šel štěstíčku hodně naproti, neboť tento model nabízí od 499 990 Kč. Přitom jde o citelně větší, výkonnější a lépe vybavené auto, než jakým je třeba Škoda Kamiq, která startuje jen o pět tisíc korun níž.

Šéf Opelu Florian Huettl si přitom nenechal ujít mnichovský autosalon, kde se zařadil mezi pozvolna narůstající počet významných manažerů, kteří se netají kritikou směrem ke krokům Evropské unie, které devastují místní automobilový průmysl. Nejde jen o emise, EU dle Huettlova názoru přepálila regulace ve všech směrech tak moc, že dnes se již na starém kontinentu nedá prakticky žádné auto nabídnout za cenu, na kterou by dosáhla většina zákazníků.

„Dnes je prakticky nemožné, abychom nabízeli auta pod 15 tisíc Eur, jako tomu bylo před šesti nebo sedmi lety,“ svěřil se Huettl magazínu Müncher Merkur, který citují kolegové z Focusu. „Velkou roli v tom hrají regulace. Kupříkladu každý Opel Corsa musí mít monitoring jízdních pruhů. To je skvělý prvek pro jízdu po dálnici. Ale opravdu něco takového potřebuje Corsa, se kterou jen dojíždíte 20 či 30 kilometrů do práce?“ ptá se oprávněně šéf německé automobilky.

Je to další důsledek plošného vyžadování stejných věcí od všech aut bez rozdílu - tento prvek dnes musí mít cokoli od Corsy po třídu S. V ceně velkého Mercedesu se ale ztratí (byl by v něm i bez toho a měl by své využití), pro cenu malého Opelu je velkou ránou a není prakticky k ničemu. A to samé lze dnes říci o desítkách jiných věcí - obvykle nejsou jednotlivě až tak drahé, ale když je jich tolik a na palubě musí být všechny...

Kdyby navíc tyto věci aspoň fungovaly, jak mají, pak by možná šlo mluvit aspoň o globálním přínosu. Jenže tyto systémy montované do aut hlavně tak, aby v nich „nějak byly”, vás kolikrát víc do problémů dostanou, než aby nějakým zabránily. A je to opravdu jen špička ledovce, drahých regulací se sporným přínosem je mnohem víc.

„Regulace zašly příliš daleko,“ říká dále Huettl. A právě to je důvod, proč evropská automobilová branže stále více strádá. Ještě v roce 2019 se na starém kontinentu prodávalo 18 milionů nových vozů ročně, nyní je to o tři miliony méně, připomíná šéf Opelu. Přičemž jeden milion připadá právě na malá a dříve dostupná auta, která ovšem vinou regulací z trhu zcela zmizela. To ale podle Huettla kupce vyhnalo ze showroomů s novými vozy a nasměrovalo do autobazarů.

EU je tak vlastně sama proti sobě, neboť pokud chce dosáhnout vyšší bezpečnosti a nižších emisí, neměla by lidem bránit v koupi modernějších aut, které přesně toto zajistí. Jenže při jejich cenách si je málokdo koupí, ostatně i ta Corsa je vlastně pro spoustu lidí nedostupná - bývalo to auto za 200, ne za 400 tisíc. Zdravý rozum ale bohužel zůstává v Bruselu nedostatkovým zbožím.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec