Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Nechceme působit dojmem, že nám nic není svaté, teoreticky mohou existovat místa na světě, kde elektrická auta budou dávat smysl. Ani Vatikán to ale není, stačí chvíli počítat.

Debata o klimatických změnách a míře vlivu lidské činnosti na ně bude z podstaty nekonečná, i když ale přijmeme za vlastní přístup, že nejspíše nic nepokazíme redukcí emisí CO2, je třeba k tomu přistupovat racionálně a hledat opravdu efektivní řešení. Něčeho takového jsme svědky zřídka - typické jsou emotivní výkřiky, které krátkozrace očerňují všechny tradiční fosilní zdroje, a jako řešení pak předkládají alternativy, které ve skutečnosti žádným řešením nejsou.

Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí jen rozpitvat snahu některých evropských zemí oprostit se od uhelné elektřiny a z hlediska stabilních zdrojů ji nahradit tou plynovou. Zní to jako posun, momentálně ale Robert Warren Howarth, profesor ekologie a environmentální biologie na Cornellově univerzitě, zveřejnil studii o efektivitě dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. A toto řešení opravdu nestaví do dobrého světla. Pokud se vezme v potaz veškerá ekologická zátěž plynu, tedy jeho těžba, zpracování a spálení, pak LNG má o 24 procent horší emisní stopu než uhlí. Jakmile se k tomu ovšem přihodí ještě cesta přes oceán, je dopad plynu na planetu o neskutečných 274 procent horší než u uhlí. Přesto jsme svědky výše popsaného.

Podobné je to s elektromobily, které jsou též označovány za spásu, kterou reálně nejsou. Už jejich výroba je totiž spojena s obrovskou emisní zátěží, se kterou přichází za uživateli. Ti pak musí najet často nedosažitelný počet kilometrů, aby onen „emisní batoh” shodili, vykompenzovali provozu. Přitom je pochopitelně zapotřebí, aby čerpal elektřinu co nejčistší, tedy primárně takovou, jaká pochází z obnovitelných zdrojů. A i poté se snadno může stát, že nutnost výměny baterie vrátí celou bilanci skoro na začátek.

Kráčení touto cestou tedy často k žádnému prospěchu nevede podobně jako u onoho LNG. Jenže politiky, aktivisty a velmi často i automobilkami je bateriový pohon bezmyšlenkovitě prezentován jako spása. Uchylují se tak němu nejen méně informovaní zákazníci, ale zejména firmy a mnohé veřejné instituce. Kdyby to dělaly potichu, budiž, ony se tak ale pokouší budovat svou zelenou image a elektromobilitu tím dále propagovat. V některých případech to opravdu zarazí, nejnověji se ale se svými aktivitami na tomto poli pochlubil i Vatikán, který rozjel spolupráci s koncernem Volkswagen.

V jejím rámci si administrativa městského státu převzala první dva kusy elektrického modelu ID.3, následně se „papežova flotila” rozroste na 40 aut a tvořit jí budou i modely ID.4 a ID.5. Také sám papež František se bude vozit v elektromobilech, přičemž Vatikán bere koncern VW jako svého strategického partnera. A dodává, že v krátkodobém i dlouhodobém horizontu se kromě německých elektromobilů počítá i s těmi českými od Škody.

Rádi bychom v tom viděli něco pozitivního, úřijde nám to ale jako prázdné gesto. Vatikán se podle Electricity Maps nachází v oblasti, kde je elektřina vyráběna dominantně právě z plynu při emisích (za posledních 12 měsíců, ale podobné je to i aktuálně) 353 g CO2/kWh. Pokud by takový VW ID.4 spotřebovával 18,2 kWh elektřiny na 100 km, jak je tomu podle EVDB u verze Pure, bavíme se o průběžně generovaných emisích CO2 ve výši 64,3 g/100 km. To je sice méně než u srovnatelného spalovacího auta, budeme-li ale na věc hledět zmíněnou optikou emisí spojených s celou životností auta, je to příliš malý rozdíl, aby mělo smysl elektromobily preferovat. Však jak najedete stovky tisíc km za pár let po Vatikánu a okolí? A to ani nemluvíme o tom, jaký by mělo smysl vzít existující spalovací auta nahradit je elektrickými. Prázdné gesto, prázdný marketing, víc v tom není, tento krok reálně nemůže ničemu pomoci.

Zdroje: Volkswagen, Howarth Lab, Electricity Maps, EVDB

Petr Prokopec