Autoforum

/

Foto: VZBV

Pokud občas míváte pochybnosti o zdraví světa okolo, toto vás asi neuklidní. Člověk, který by měl bojovat za práva spotřebitelů, se začal chovat jako ekologický aktivista. To je sice také lobbying, ale poněkud protichůdný.

Od spotřebitelských organizací člověk čeká v podstatě jediné, tedy že budou bojovat za práva zákazníků. Měly by tedy stát na jejich straně hlavně v momentě, kdy se zájmy spotřebitelů dostanou do křížku se zájmy státních institucí či velkých firem, kdy se obyčejní lidé stávají zranitelnými a tahají za kratší kus provazu. Pokud je jich ale víc, mohou na svou stranu obrátit i zdánlivě ztracená klání.

V Německu ale evidentně panují jiné pořádky. Tamní asociace VZBV (Verbraucherzentrale Bundesverband) dokonce sdružující podobné organizace se totiž ústy svého šéfa Klause Müllera rozhodla jít proti zájmům těch, které zastupuje. Müller veřejně požaduje umělé navýšení cen pohonných hmot, což je krok vedoucí jednoznačně proti zájmům zákazníků. A to z důvodů, které vás asi nepřekvapí.

Müller se ohání bojem proti klimatu, což lze označit za ušlechtilé, trochu si ale spletl role. Je to jako kdyby bojovnice za práva žen chtěla maximum mužů ve vládě - někdo jiný to možná označí za správné, ženy, které zastupuje, ale očekávají něco úplně jiného. Šéf VZBV dodává, že nelze mít lepší klima a zároveň dosáhnout nižších cen pohonných hmot, což je možná také pravda, ve své pozici ale nemá příliš na výběr, na jakou stranu se přidat.

Pokud si Müller přeje rychlý rozmach elektromobility, měl by v takovém případě bojovat za levnější ekologická auta, ne za dražší benzin, jinak spotřebitele opět poškozuje. Je navíc třeba dodat, že ekologický přínos současných elektromobilů je velmi diskutabilní, navíc Němci už nyní mizivý přirozený zájem rozdmýchávají velkorysými dotacemi, které zaplatí znovu jen obyčejní spotřebitelé. Při jejich zastupování by tedy bylo rozumné chtít eliminovat přerozdělování a zlevnit elektrickou mobilitu reálně, nikoli uměle. A pokud to není možné, pak podporovat jiné, dostupnější formy mobility, ne je uměle zatěžovat dalšími odvody, aby se staly na oko nevýhodnými.

Něco takového ale VZBV evidentně nepálí, místo toho hodlá majitele spalovacích aut zatížit ještě více než dnes s jediným jasným efektem - zdražení jejich mobility, ať té či oné. Jaký to dává smysl? Pokud se nicméně zadíváte na Müllerův životopis, nejspíše vám dojde, odkud vítr vane. Před svým vstupem do spotřebitelské organizace šlo o ministra životního prostředí a ochrany přírody pro spolkový stát Šlesvicko-Holštýnsko. Mimo to Müller i nadále zastává mnohé významné posty v dalších environmentálních agenturách. Pro německou vládu tak jde vlastně o ideálního člověka, který jí napomůže tlačit zelenou politiku, i když by ve své současné roli měl jít spíše proti ní.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec