Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Počty mrtvých na evropských silnicích klesají, ale ne dost rychle. Evropská komise proto navrhuje montovat do aut povinně drahou elektroniku.

Je tomu pár let, co se do automobilů začalo povinně instalovat ABS. Později totéž začalo platit i pro ESP, které dnes u spousty aut nejde vypnout ani omezit. A k těmto nejviditelnějším prvkům přibyly i další, méně viditelné - povinným monitoringem tlaku v pneumatikách počínaje a systémem automatického zavolání pomoci při nehodě konče.

Jsou to všechno teoreticky přínosné věci, jednak ale mají samy o sobě svou odvrácenou tvář a pak se starají o jedno - nová auta zdražují. Je tak otázkou, zda z globálního hlediska znamená jejich povinné použití pro bezpečnost vůbec nějaký přínos. Nová auta budou kvůli všem nařízením EU dražší minimálně o desetitisíce korun, což je zejména u levných vozů velmi podstatná část ceny. Místo nejnovějšího auta s nejlepší pasivní bezpečností si tak někteří kupují auta ojetá nebo setrvají u těch, co mají. A to jim v případě nehody opravdu nepomůže.

Už současná situace tak vyvolává mnohdy vášnivé debaty, kdo by si ale myslel, že se kvůli nim legislativa na této úrovni zastaví, byl by na velkém omylu. Nová auta na evropských silnicích budou brzy muset mít další elektronické pomocníky a ptát se nás na náš zájem o ně znovu nikdo nebude.

Evropská komise nyní připravila seznam prvků aktivní a pasivní bezpečnosti, které by měly v dohledné době povinně být instalovány do nových aut. Jejich cílem má být snížení počtu mrtvých pod 15 tisíc ročně do roku 2020. Je to poměrně ambiciózní cíl; za rok 2015 zemřelo na evropských silnicích 26 120 lidí. Abychom toto číslo usadili do nějakého kontextu, za rok 2009 zemřelo na silnicích 35 360 lidí a v roce 1990 to bylo 76 650 lidí. Pokles je ovšem prý nedostatečný, je čím dál pomalejší.

Ne že by to vzhledem k míře bezpečnosti dnešních aut nebylo logické, komise ale chce dalšími regulacemi docílit jeho zrychlení. K povinné elektronické výbavě osobních automobilů - autobusy a velké náklaďáky už některé tyto prvky povinně používají - má podle komise přibýt autonomní nouzové brzdění, hlídač udržování zvoleného jízdního pruhu, indikace nezapnutí bezpečnostních pásů, rozblikání brzdových světel při prudkém brzdění nebo senzory tlaku v pneumatikách. A první dvě věci z tohoto výčtu mají nejvyšší prioritu.

Nejnižší prioritu má adaptivní tempomat, aktivní asistent jízdy v pruzích, detekce únavy řidiče a hlídač rozptýlení. Podle komise by i tyto prvky měly být povinné do pěti let, ovšem zatím se z její strany jedná o návrh, který se samozřejmě nemusí v nezměněné podobě stát závaznou směrnicí.

Je totiž potřeba podotknout, že tyto prvky nejsou levné a spousta dnes zbrusu nových aut je nemá všechny ani mezi příplatky, natož v základní výbavě. Jistě, něco z toho je už poměrně běžné, ale adaptivní tempomat je pořád spíš výsadou dražších aut než něco, co by se běžně montovalo do Dacie Logan nebo Volkswagenu up!.

V případě, že by všechno tohle bylo v autech povinně instalováno, nutně by stoupla jejich cena ještě výše a s tím by se snížila jejich dostupnost hlavně pro méně majetné zákazníky. Tím neříkáme, že tyto prvky jsou špatné, nechali bychom ale na zájemcích o nové auto, co si do něj budou chtít koupit a co ne. Ostatně, to platí i v případě ESP nebo ABS...

Na seznamu výhledově povinných prvků má dnes EU i adaptivní tempomat. To už zaráží

Zdroj: Autocar

Marek Bednář