Autoforum

/

Foto: Alpine

Systémy měření rychlosti, ačkoli vždy mají nějakou formu lidského dohledu, chybují častěji, než jsou úřady ochotny připustit. Jednak nemusí jejich měření reflektovat realitu přesně, také ji ale nemusí reflektovat vůbec. Jako se stalo v tomto případě.

Kdysi jsme psali o tom, že policie při měření rychlosti chybuje častěji, než je ochotna připustit. Ve světě se hovoří o 10 až 15 procentech neplatných záznamů, při kterých technika z různých důvodů nezaznamenala rychlost přesně, nezachytila správné auto nebo nezaznamenala skutečný přestupek. U nás se o ničem takovém nemluví. Policie o výsledcích své práce nepochybuje a úřady, ke kterým se můžete odvolat, běžně také ne.

Tento přístup vede k laxnosti na všech úrovních. Sami sledujeme vývoj případu, kdy policista navzdory doporučením výrobce laserového měřiče použil „radar” na velkou vzdálenost bez jakéhokoli ukotvení pouze z ruky. A znovu navzdory doporučením výrobce zvolil způsob obrazové dokumentace nedávající možnost vyloučit, zda při měření nedošlo k tzv. swipe efektu. Zaznamenaná rychlost odporuje dalším zajištěným důkazům, přesto úřady nedbale pořízený materiály berou jako nezpochybnitelný.

Zrovna tento případ je komplikovaný a vyžaduje jistou technickou erudici, různé radary a dopravní kamery ale mohou selhat i mnohem banálnějšími a zcela nezpochybnitelnými způsoby. A jakkoli jde často o naprosto jasná pochybení, úředníci je i tak postupují až k rukám domnělého přestupce a požadavkem na úhradu pokuty či akceptaci jiného postihu. A teprve ten se proti naprostým nesmyslům musí bránit.

O jednom takovém případu informuje francouzská firma EasyRad, která se soustřeďuje na právní obranu řidičů právě v podobných případech. Do rukou se jim dostal záznam modelu A110, jinak jistě velmi rychlého francouzského sporťáku, který povolenou rychlost překročí na většině míst dříve než řeknete Alpine. Jenže v tomto případě k žádnému pochybení nedošlo.

Ačkoli se fotka vozu pořízená na pařížském Boulevard Périphérique, kde měl Alpina A110 jet 79 km/h místo povolené sedmdesátky, dostala do rukou úředníka CNT (Le Centre National de Traitement des infractions routieres, cosi jako Národní centrum pro řešení silničních přestupků) jménem Michel, ten ji směle postoupil dál s požadavkem na uhrazení pokuty. Ač je z ní jasné, že Alpine nejenže nejen 79 km/h, nejel vůbec. Porouchané auto v tu chvíli putovalo do autoservisu připoutané na odtahovce, kterou pro změnu systém nezachytil vůbec. Tomu se říká dvojchyba. Výzva k úhradě byla stornována až po zásahu EasyRad.

Všechny podobné chyby jsou výsledkem zjednodušeného přístupu autorit, které slepě spoléhají na práci elektronických systémů. Ty ale mohou chybovat a nad jejich záznamy je třeba přemýšlet. Vždy je potřeba zohledňovat několik aktuálně probíhajících jevů, které mají vliv na konečnou podobu důkazu. Auto zachycené v objektivu nutně nemusí jet nedovolenou rychlostí a přítomnost vozidla v kontrolní zóně samo o sobě neznamená pochybení.

Tento případ - a jemu podobné - se přitom dostal až k rukám řidiče, vedle nich se musíme ptát, kolik je stornováno ještě před odesláním, kolik je zrušeno bez toho, že by začaly kolovat po internetu a kolik někdo prostě zaplatí, protože ani nechce přemýšlet, jestli jel před pár týdny tam či onde mohl opravdu jet o nějaký ten kilometr v hodině rychleji. Oněch 10 až 15 procent nebude přehnaných, tyto systémy zkrátka chybují. Stejně jako lidé, kteří je obsluhují. Pokud tedy nejste přesvědčeni, že jste údajný přestupek opravdu spáchali, braňte se - při důkladném přezkoumání se na chybu přijde i v méně zjevných případech.

Nepochybujeme ovšem o tom, že by jinak Alpine A110 pokořil 79 km/h jako nic. Tady se to ale prostě nestalo, měřiče nejsou bezchybné. Foto: Alpine

Zdroj: EasyRad

Petr Miler