Autoforum

/

Foto: Sebastien Bozon, AFP

Nejvyšší povolená rychlost na silnicích bývá snižována s různými ušlechtilými úmysly, reálný přínos je ale nezřídka nulový. Nová nizozemská omezení nejsou výjimkou, ale to neznamená, že by byla zrušena. Když neomezují emise, mohou plnit státní kasu, no ne?

Před zhruba dvaceti lety jsem se vedle aut věnoval i politické novinařině. Nicméně už po pár měsících mi bylo jasné, že na něco takového nemám žaludek - šlo o spoustu špíny, kterou se člověk musel brodit. Z dnešního úhlu pohledu bych asi vše hodnotil jen jako lehké bláto, neboť před dvěma dekádami arogance politiků nedosahovala až biblických rozměrů jako dnes. A tolerance jejich prokazatelných selhání ze strany společnosti byla omezená. Stačil tedy třeba dnešní optikou drobný skandál týkající se financování 4,2milionového bytu a rázem šli od kormidla.

Jak je tomu nyní, nám dobře vykreslí dění v Nizozemsku. Tamní politici se v roce 2020 rozhodli, že mezi šestou hodinou ranní a sedmou večerní omezí nejvyšší rychlost na dálnicích na 100 km/h poté, co limit na okreskách klesl na 80 km/h. Překvapivě neargumentovali až tak obehranou písničkou v podobě zvýšení bezpečnosti, snahou bylo hlavně snížit emise. A protože na zavádění limitu došlo ve chvíli, kdy v platnosti byly koronavirové restrikce, nikdo proti tomu vlastně ani moc neprotestoval.

Omezení mělo být jen dočasné, ovšem již po roce bylo zjevné, že se jedná o novou normu. A nejinak tomu má být i do budoucna, jakkoli na světě he studie, která potvrzují, že tento krok nepřinesl Nizozemsku vůbec nic. Emise NOx se podle studie Nizozemská agentury pro hodnocení životního prostředí, univerzity ve Wageningenu a tamního Národního ústavu pro zdraví a životní prostředí (RIVM) změnily neměřitelným způsobem, jak shrnuje De Telegraaf nebo tamní Auto Week. Konkrétně se jedná „jen o pár desítek gramů dusíku na hektar za rok“ a autoři jsou přesvědčeni, že ani za tím nestojí auta, ale nové regulace zavedené na prasečích farmách.

Z toho jasně vyplývá, že politici sice v nemalé míře zasáhli do každodenního života obyvatel výměnou za nic. Proč tedy omezení dál platí? To asi nejlépe vykresluje aktuální krok zákonodárců, kteří rozhodli, že od včerejška dojde k navýšení pokut za překročení právě maximální povolené rychlosti, jak připomíná nizozemský NOS. Motoristé jedoucí přes limit tedy nově budou platit o 10 procent víc, přičemž závažné přestupky je mohou vyjít až na 1 350 Eur (cca 34 tisíc Kč).

Nejde tu tedy o snížení emisí, ani o bezpečnost, ani o jakékoli jiné blaho lidí. Místo toho zas a znovu a navíc zcela nepokrytě dochází ke ždímání motoristů. Něco takového by před lety byl skandál, který by minimálně oslabil preference lidí do něj zapletených. Dnes se ovšem politici takovými spornými kroky pomalu chlubí. Což vlastně nepřekvapí, neboť musí vykázat alespoň nějakou činnost, aby měli šanci na další čtyřletý útisk svých voličů.

V důsledku toho se člověk pomalu začíná bát, jak tomu bude do budoucna, hlavně v souvislosti s politicky tlačenou elektromobilitou. Dosud se totiž nezdálo být až tak moc reálné, že zakázán nebude jen prodej nových spalovacích aut, ale rovněž i provoz těch existujících. Vážně si tím ale ve světle výše zmíněného je ještě někdo stoprocentně jist? Zjevně tak nezbývá nic jiného, než začít šetřit na bateriový vůz a přitom doufat, že vám ho politici dovolí také nabít. Zrovna v Nizozemsku si tím jistí být opravdu nemohou.

Zdroje: Planbureau voor de Leefomgeving, Wageningen Universiteit a RIVM přes De Telegraaf a Auto Week, NOS

Petr Prokopec