Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Připomenout světu smutný osud Gianoberta Bugatti je jistě chvályhodné, samotný Veyron nesoucí jeho jméno ale příliš zajímavý není.

Bugatti Veyron Grand Sport Vitesse nejenže platí za nejrychlejší otevřené auto světa, poslední době se snaží bodovat i na poněkud odlišném poli. Jsme si celkem jisti, že jeho nejnovější edice z řady Bugatti Legends jsou i vozy s nejdelšími jmény na světě, neboť k obvyklému označení Bugatti Veyron 16.4 Grand Sport Vitesse Legend Edition přidávají ještě jméno té či oné persony, která se zasloužila o dobrou pověst značky. Ta druhá po Jeanu-Pierru Wimillovi byla zatím tajena, ještě před frankfurtským autosalonem ale víme, o koho jde a dokonce také to, jak celý vůz vypadá.

Už včera jsme tušili, že odhalovat tu nebude co a první fotka, kterou získali kolegové z GT Spirit, to potvrzuje. Vůz je specifický pouze tím, že odívá černou barvu historického modelu 57 SC Atlantic, který byl jedním z dětí člověka, jehož jméno Veyron ponese. Uvnitř se pak má držet stejného vzoru a vsadil hlavně dva odstíny hnědé kůže a pár dalších specifických doplňků. Více v tomto případě nečekejte.

Zajímavější je tak jméno člověka, kterého se u VW rozhodli s touto edicí spojit. Jde o dnes do značné míry zapomenutého syna Ettore Bugattiho jménem Gianoberto Maria Carlo, kterému ale nikdo za jeho života neříkal jinak než Jean. Odtud označení Jean Bugatti, které nese i nový Veyron Grand Sport Vitesse a měl by tak činit s patřičnou úctou. Jean byl velmi talentovaný člověk a od útlého věku se podílel na designovém i technickém vývoji modelů firmy svého otce. Stojí například za designem Bugatti Typ 41 Royale, Typ 57 Ventoux, Stelvio nebo Atalante a zřejmě největší slávy se alespoň v posledních letech dočkal Typ 57 SC Atlantic. Na starosti měl ale i část vývoje šasí nebo motorů.

Není tak nakonec divu, že vyvíjená auta chtěl přes odpor svého otce i testovat, ale právě to se mu stalo osudným. Když v roce 1936 sice přezval vedení celé firmy, zdál se být jeho osud nalajnován poněkud veselejšími barvami, než které o tři roky později lemovaly tečku za jeho životem. Přesně 11. srpna 1939 při testech závodního modelu Typ 57 C Tank se na silnici nezvládl vyhnout cyklistovi, který mu zkřížil cestu, údajně v rychlosti okolo 200 km/h opustil trať a po nárazu do stromu na místě zemřel. Bylo mu pouhých 30 let.

Uvidíme, co dalšího nám k této edici řekne samotné Bugatti, velká překvapení ale ve Frankfurtu nečekáme.

Jean Bugatti si vzpomínku zaslouží, svůj život autům obětoval, bohužel doslova

Zdroj: GT Spirit

Petr Miler