Autoforum

/

Foto: Bugatti

Když vám pilot takového kalibru na závěr své kariéry řekne, že mu nějaké auto připomíná nejvíc vzrušující emoce, jaké zažil během své závodní kariéry, něco to znamená, i když je na výplatní pásce jeho výrobce. Bugatti Bolide je totiž v prvé řadě extrémní závoďák, má porážet i vozy Formule 1.

Již za nějaké tři měsíce bychom se měli dočkat zcela nového silničního Bugatti. To bude znovu používat šestnáctiválcový motor, nepůjde však o tutéž jednotku, jakou dostaly modely Chiron a Veyron. Agregát bude vidlicový a totiž nepočítá s přeplňováním, neboť turbodmychadla zaměnil za elektromotory. Kromě toho jeho objem narostl na 8,3 litru. Celá soustava by dle některých zvěstí měla produkovat 2 000 koní, tedy podstatně víc než předchůdci. S jakou hmotností ale bude novinka spojena či jakou dynamiku nabídne, ví v tuto chvíli pouze továrna a ta nejváženější klientela.

Na začátek její výroby si ovšem budeme muset počkat déle než na premiéru, Bugatti má totiž nedořešené ještě některé starší závazky. Automobilka z Molsheimu musí na základech dosavadního Chironu vyrobit jak roadster Mistral, který vznikne v 99 kusech, tak okruhový Bolide. V jeho případě se počítá se 40 exempláři, přičemž všechny mají již dávno svého majitele, a to přesto, že cena startuje na 4 milionech Eur (přes 101 milionů Kč). Jde totiž skutečně o grandiózní finále jedné éry.

Aby tomu tak skutečně bylo, povolalo Bugatti do zbraně i slavného testovacího jezdce, jehož služeb značka využívala už v době, kdy ani nepatřila Volkswagenu. Z jeho éry začal Andy Wallace s automobilkou spolupracovat již v roce 2011, přičemž se podílel na vývoji všech od té doby představených variant. „Každé Bugatti je svým způsobem unikátní, ale Bolide je pro mne velmi zvláštní. Jednoduše se nedá s ničím porovnat, je to skutečné mistrovské dílo, které mi dokázalo připomenout ty nejvíce vzrušující emoce a zážitky, jaké jsem prožil v době, kdy jsem závodil,” říká dnes.

Wallace je esem svého druhu, je držitelem tzv. vytrvalostní trojkoruny, zvítězit tedy dokázal v závodech 24 hodin Le Mans, 24 hodin Daytony a 12 hodin Sebringu. Druhý zmíněný podnik navíc opanoval hned třikrát, ten třetí pro změnu dvakrát. Aby toho pak nebylo málo, v roce 1998 zajel rekord s McLarenem F1, když se rozjel na 386,4 km/h. Danou laťku navíc pozvedl před pěti lety, když s Chironem Super Sport 300+ dosáhl mety 490,484 km/h. V té době mu bylo osmapadesát let.

Zkušeností má tedy Wallace na rozdávání, aktuálně značce pomáhá s finálními testy Bolidu. Ten byl osazen vůbec největšími plně karbonovými brzdami Brembo, jaké kdy italská společnost vyrobila. Přední kotouče mají 390milimetrový průměr a jsou svírány osmipístkovými třmeny, zatímco vzadu došlo na použití šestipístkových. Kotouče jsou pak stejně velké, jen o chlup užší (34 vs. 37,5 mm), načež odpovídají specifikaci závodní třídy LMDh.

Proč tomu tak je, naznačují další parametry vozu. Jeho motor W16 totiž sice má produkovat stejných 1 600 koní jako „běžné“ silniční varianty, ovšem při spalování 98oktanového benzinu. Jednotka nicméně stejně jako u konceptu měla být naladěna tak, aby si poradila i se 110oktanovým závodním palivem. Pokud tomu tak skutečně bude, pak lze počítat s výkonem 1 850 koní. Co se ovšem hmotnosti týče, ta byla radikálně snížena na 1 450 kilogramů. Původní parametry zveřejněné Bugatti hovořily o schopnosti auta zrychlit z 0 na 500 km/h za 20 sekund a s maximálkou se podívat ještě dál.

Nejde tu ale jen o rychlost v přímce. Bugatti zapracovalo také na aerodynamice, v rychlosti 320 km/h tak Bolide produkuje přítlak 3 000 kg, tedy dvojnásobek své hmotnosti. Jízda po stropě je tak vlastně to nejmenší, vůz by dle tvrzení automobilky měl stanovit hned několik absolutních okruhových rekordů. Překonat má totiž jak prototypy z Le Mans, tak monoposty Formule 1. Už asi je pochopitelné, proč u zrodu takového monstra musí být i člověk jako Wallace...

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec