Autoforum

/

Foto: Rivian

Elektrická auta působí čím dál víc jako jakési kolektivní sebemrskačství. Všichni se tváří, že jsou skvělé a budeme kupovat i prodávat jen je, ve skutečnosti ale přivádí zákazníky k nepříčetnosti a výrobce ke krachu.

O elektromobilech se říká spousta hezkých věcí, ale pro koho nebo pro co jsou vlastně dobré? Pro přírodu, pro svět? Zapomeňte, jejich špinavá tajemství z nich stěží dělají řešení čehokoli, z hlediska dlouhodobé bilance emisí CO2 je snadno překoná i obyčejná Octavia TDI. A o údajně nulových emisích se někde už nesmí lhát pod hrozbou pokut.

Tak jsou to majitelé? Jistě, ti jsou u vytržení z extrémní ztráty hodnoty, šílených cen pojištění i vůbec bláznivých provozních nákladů, a tak není divu, že takové auto většina z nich znovu nechce. A ze zbylých potenciálních kupců už je nechce skoro nikdo. Neznamená to pochopitelně, že nemají spokojené majitele či uživatele, ale pokud jste to zrovna vy, jste očividně výjimka, ne pravidlo. Ostatně v Česku je naprosto zřejmá majorita lidí, která si vnucování takových aut výslovně nepřeje.

No dobře, tak to musí být automobilky, ty nám přece tato auta pořád vnucují. Jsou drahá, musí se draze opravovat, často se mění, jackpot. No... ani ony to nejsou. Pomineme-li Teslu, která dokázala zastřít realitu jejich vývoje či výroby mj. prodejem ekvivalentů emisních povolenek, vysokomaržovými softwarovými řešeními a ochotou řady kupců nechat si líbit skoro všechno včetně neuznaných reklamací všeho druhu, pak neexistuje významný výrobce elektromobilů, který by na nich neprodělával. A je jedno, jestli jde o zajetou firmu nebo start-up, jak ukazuje situace Rivianu.

Jeho modely R1T a R1S jsou pravidelně velebeny novináři i částí majitelů, přestože zdaleka nejde o lidové vozy. Nejlevnější Rivian dnes v USA přijde na 74 800 dolarů, tedy asi 1,74 milionu Kč, což dává slušný prostor pro ziskové marže. A jakkoli lepší verze se s cenou nedostávají pod 2 miliony, navíc i Rivian se dočkal nespočtu dotací a dalších nestandardních podpor. Je tedy „ve vatě”? Ani ne.

Wall Street Journal ve své analýze konstatuje, že aktivity firmy jsou nadále extrémně ztrátové a aktuálním tempem brzy propálí i 18 miliard dolarů v hotovosti, které má stále k dispozici především z dřívějších úpisů akcií. I pokud firma letos vyrobí 52 000 aut, jak plánuje, její továrna pojede na třetinu kapacity, což jen prohloubí propast mezi náklady spojenými s jedním vyrobeným vozem.

Podle WSJ dnes Rivian na jednom každém prodaném autě prodělává 33 000 USD, tedy asi 769 tisíc Kč. Vzhledem k cenám obou vozů je to extrémní suma, jde navíc o stav, který nastal po až 20procentním zdražení celého portfolia na konci loňského roku. Dle stále stejného periodika ta měl šéf Rivianu RJ Scaringe požádat techniky automobilky, aby snížili náklady na každé vyrobené auto o 40 000 dolarů. Chtít něco takového u auta za dvojnásobnou sumu nám ale přijde naprosto naivní.

A nejsme sami. Analytik Wells Fargo Colin Langan říká, že pokud Rivain chce být ziskový, bude muset jak zásadně snížit náklady, tak výrazně zvýšit ceny při současném růstu prodejů. Jen tak může pomýšlet na zisk aspoň v roce 2024. Langan počítá s tím, že firma bude muset prodávat svá vozidla v průměru za 100 000 USD (2,32 milionu Kč), aby přežila. Oproti dnešku je to o 20 000 USD víc, ani to nebude snadné dokázat bez dalšího odlivu zájmu, který si Rivian nemůže dovolit - potřebuje prodávat asi trojnásobně víc aut.

Člověk se za nastalé situace musí ptát, jaký smysl celé tohle elektrické divadlo vůbec má, komu je ku prospěchu? My vidíme jen oběti - automobilky dělají auta, na kterých prodělávají, ta jsou vnucována lidem, kteří je nechtějí a pak koupě z většiny jen litují. A ve výsledku je tu bilance pro přírodu, pro níž obvykle bývá nejlepší, když žádné nové auto vůbec nevznikne. Nebylo by lepší se na to všechno vybodnout a vrátit se k docela normální technické i ekonomické racionalitě, která má tu moc dát za vznik nejlepším řešením, která budou nejefektivnější i z ekologického hlediska snáz než politicky nařízené elektromobily.

Zdroj: WSJ

Petr Miler