Autoforum

/

Foto: Ford

I v záplavě zpráv o naivitě automobilek v očekávání růžové elektrické budoucnosti se tato vyjímá jako zcela mimořádná. Jak Ford mohl a dál může čekat, že problém, který dekády nedokážou vyřešit celé týmy špičkových vědců, vyřeší pár nadšených techniků ve volném čase?

Pokud jste klenotníkem a máte po ruce diamant, který následně zasadíte do zlata, můžete si za výsledný prsten účtovat nemalé peníze. A pokud tento kov nahradíte třeba platinou, cena ještě naroste. I kdybyste však však onen kroužek vyrobili třeba z rezavého šrotu, stále nebudete mít v ruce levný produkt pro masy. Vliv na cenu výsledného prsten má v tomto případě především onen diamant, vše ostatní hraje druhé či třetí housle.

Něco takového zvládnete vysvětlit i dítku školou povinnému, do vedení automobilek však zřejmě zasedla batolata. A ta, jak je dobře známo, ještě spoustu věcí nepoberou. V prvních měsících tedy zvládají reagovat pouze na světlo, to je všechno. Právě proto jsme svědky kroků, které nedávají smysl. Přičemž králem rozporuplných rozhodnutí se stává Ford.

Modrý ovál během uplynulých dvou dekád vsadil na strategie, které na papíře měly vést k oslňujícím prodejům a ziskům, v praxi však spíše selhávaly. Automobilka se proto rozhodla, že za spalovací technikou udělá tlustou čáru a přejde na tu elektrickou. Tím šla proti své stoleté historii spojené s co nejnižšími cenami, což již hezky dlouho označujeme za riskantní.

V loňském roce se naše slova naplnila, neboť pokud hned několik generací vedete k tomu, že si vaše auto mohou dovolit po pár měsících práce, pak nelze čekat, že při mnohem vyšších cenách a mnohem nižší využitelnosti budete dále oslovovat miliony zákazníků ročně. Jen za uplynulý rok tak Ford prodělal na elektromobilitě 4,7 miliardy dolarů, tedy nějakých 109 miliard korun a na každém prodaném voze tak tratil 880 tisíc.

Šéf modrého oválu Jim Farley v reakci na to omezil investice do elektromobility o 12 miliard dolarů, což voní po zdravém rozumu, své elektrické sny ale sní dál. A nejnověji přiznaný projev toho je tak naivní, až to tříská dveřmi. Automobilka podle něj našla řešení potíží s elektromobilitou v tom, že před dvěma lety totiž založila jakýsi „garážový tým” (anglicky hovořící budou chápat termín „skunkworks team” správněji, je to jakási partyzánská aktivita uvnitř firmy), který měl této oblasti věnovat a zajistit co největší zlevnění elektromobilů. Tým operoval po celou dobu jako start-up a pohyboval se mimo tradiční strukturu Fordu a Farley říká, že uspěl. Ale co vidíme v nabídce automobilky?

No nic převratného to není. A šance, že by práce týmu přinesla něco takového v horizontu jednoho roku, jak Farley naznačuje, je prakticky nulová. Šéf automobilky hovoří o nové platformě, která je prý dostatečně flexibilní na to, aby se stala základem pro celou řadu budoucích aut. Věříme, že to skutečně přinese nižší náklady na výrobu elektrických aut, ale co to řeší? Taková architektura není ničím jiným než v úvodu zmíněným prstenem, který se od těch dosavadních liší tím, že není ze zlata, nýbrž ze železa. Ford ošidí podstatnou část nových aut, aniž by s cenou skutečně pohnul.

Tím hlavním, co u elektromobilů určuje cenu výsledných aut, pochopitelně není diamant, jeho obdobou jsou ale baterie, kterými se onen „garážový tým” ani nezabývá - je to dnes nerozlousknutelný oříšek. I když se tedy Ford nákladově dostane o trochu níž než dosud, o nic převratného se jednat ani nemůže. Ke cti tak automobilce můžeme připsat snad jen to, že dva roky zbytečně platila jen malý tým, ne celé vývojové oddělení - jiní to zkouší tradičními cestami a stejně ničeho zázračného nedosahují.

Zdroj: Motor1

Petr Prokopec