Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Mluví se o tom docela málo, navzdory všem prohlášením a snahám automobilek si ale nová auta od roku 1995 dlouhých 20 let kupovali stále starší lidé. Teď už tomu tak není.

V posledních dekádách automobilky dokola hlásají, že se tím či oním modelem zaměřují hlavně na mladší klientelu. Jenže ve skutečnosti nabíral vývoj přesně opačný trend a průměrný věk kupců nových vozů neustále stoupal. Důvodů je více, od stárnutí populace přes změny životního stylu mladých lidí až po fakt, že jim na stále dražší nová auta ve stínu zvyšujících se nákladů na všechno ostatní nezbývaly peníze.

Karta se ale po 20 letech od chvíle, kdy vývoj nabral tento trend, začala obracet, alespoň v sousedním Německu. V roce 1995 byl průměrný věk kupce nového vozu jen něco málo přes 46 let, do roku 2015 vzrostl na 52,7 roku. To je obrovský rozdíl, který je pro charakter nových vozů stěžejní - zatímco mladší lidé jsou otevření novým nápadům i technologiím, ti starší již smýšlí konzervativněji a po velkých změnách netouží.

V praxi to pro automobilky znamenalo velmi obtížnou pozici, neboť zatímco hlásaly lov na mladší klientelu, musely současně vycházet vstříc té starší. Pokud by to neudělaly, mohly buď o zákazníky přijít, nebo více zatěžovat svou dealerskou síť - je-li nový model podstatně jiný než ten starší, musí prodejce vynaložit mnohem více úsilí, aby k jeho koupi konzervativního člověka přiměl. Naopak v případě těch mladších to jde lépe, jakási touha po dobrodružství je jim bližší. Když ovšem auta nekupují i z jiných důvodů, pak velké změny stěží přinesou více zákazníků.

Vraťme se ale zpátky k průměrnému věku kupců, který od zmiňovaného roku 2015 začal stagnovat a do letoška se držel na 52,6 roku. Letos ale od léta dál klesá a automobilkám přibývá zejména klientela ve věku 25 až 35 let, která se pro ně stává stěžejní. Nastal tedy zlom? S největší pravděpodobností ano, říká profesor Ferdinand Dudenhöffer z centra pro automobilový výzkum CAR.

Podle něj má na změny vliv hned několik faktorů, přičemž tím hlavním je koronavirus. Ten lidi vyhání z hromadné dopravy, na kterou si mladší zvykali oproti minulosti stále více. Německý expert nicméně mluví rovněž o rodičovství, se kterým je potřeba automobilu pomalu automaticky spojena. Po jarních karanténách počet žen v očekávaní citelně vzrostl a tím i investice mladých rodin do nových vozů. A svou roli hraje také dlouhodobější trend odchodu mladých z center měst na jejich okraje, kde ještě více narůstá potřeba vlastnit dopravní prostředek.

Veškeré tyto změny přitom mohou ovlivnit nejen nadcházející měsíce či roky, ale celé budoucí směřování automobilového průmyslu, neboť s rostoucí zákaznickou základnou se automobilky budou mladším lidem přizpůsobovat o to snáze. A to přitáhne zájem dalších z nich. Jeden z pravděpodobných důsledků? Konec módy SUV. Stačí si uvědomit, že léta trvající boom SUV je dán hlavně preferencemi starších řidičů, pro které je mimo jiné příjemné nastupování do nich a vystupování z nich. Je tak dost možné, že jejich obliba neskončí s nástupcem elektrifikace, ale jednoduše proto, že hlavní skupinu zákazníků budou představovat mladší dávající přednost jinému karosářskému stylu.

Vliv na pokles průměrného věku uživatelů aut a zprostředkovaný vliv na preference jejich kupujících ovšem má i zvyšující se podíl firemních vozů. Ty jsou dle Dudenhöffera z nějakých 40 až 50 procent používána soukromě, a to zejména mladými, kteří ze služebních vozů udělali vyhledávaný benefitem. A pochopitelně mají své slovo v tom, co firmy nakonec koupí.

Tento vývoj může být tím rozhodujícím faktorem vedoucím ke konci obliby SUV, o kterém automobilky hovoří, ale v prodejních statistikách je zatím vidět jen okrajově. Pro mladší klientelu tyto vozy nejsou tak zajímavé. Foto: Škoda Auto

Zdroj: CAR přes Focus

Petr Prokopec