Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Zdravý rozum stačí k tomu, aby si člověk spočítal, že něco takového je naprosto nereálné. A celá věc má ještě jeden pikantní rozměr - v Německu se zvýšil podíl elektřiny vyrobené z uhlí, čímž vzrostly i emise CO2 generované její výrobou, ani to elektroautům nefandí.

Pravidelně vyjadřujeme pochybnosti nad ambiciózními cíli automobilek nebo politických reprezentantů ohledně rozmachu elektrických aut. Jistě není nic špatného na tom si něco vysnít, po něčem toužit, mít vysoké cíle, vždy je ale nutné brát ohledy na realitu, v tomto případě zejména tu technicko-ekonomickou. S tím mají politici - a kupodivu i řada automobilek - vážné problémy.

Nařízení elektrických aut zkrátka není to samé co nařízení vakcinace. Vakcíny není problém vyrobit, distribuovat, „napíchat”, můžeme se bavit maximálně o morálním problému, zda je tento postup správný. U elektrických aut jistě takové dilema platí též, tím to ale jen začíná. Potíží je už problém je efektivně vyrobit, zajistit jejich praktickou použitelnost, mít je z čeho „život” a k tomu jimi nezruinovat ekonomiku. Jde tu přitom o hodně - jednak sama výroba a prodej těchto aut je obrovskou částí mnohých ekonomik, tu českou nevyjímaje. Pak jsou tu ale samotná auta, která mají vliv na fungování zbytku společnosti jak fakticky, tak ekonomicky. Nemluvě o tom, že dnes neexistuje dostatek elektřiny - tuplem pak té „zelené” -, kterou by je bylo možné pohánět.

V tuto chvíli zkrátka vůbec není reálné, aby všichni lidé přešli na auta s elektrickým pohonem. Vzhledem k tomu, kde většina z nás bydlí, by je vůbec nebylo možné provozovat srovnatelně s auty se spalovacím motorem, stála by nás o statisíce víc ihned a kdo ví o kolik víc v dlouhodobém horizontu. To by se nevyhnutelně promítlo do cen všeho ostatního - ať už jezdíme za prací, jezdíme v práci nebo je naší prací něco jako převážení čehokoli, všechno by se zdražilo. A bylo by vůbec reálné to obsloužit? Však už se teď potýkáme s nedostatkem lidí pro to či ono a v momentě nutnosti používat dva elektrické kamiony místo jednoho dieselového by to stěží bylo lepší.

K čemu tyto tlaky vedou, vidíme dnes v mnohem menší míře na cenách energií, kde už roky dochází k umělému vytlačování efektivních zdrojů na úkor těch méně efektivních. A to je opravdu jen náznak toho, co přichází a co by s nařízením elektrických aut teprve přišlo. Není to žádný „doomsaying”, strašení, malování čerta na zeď, je to trojčlenka, maximálně excel. Prostě nelze doufat, že na nás umělé vytváření ekonomicky méně efektivního fungování společnosti „někde nevyleze”. Vyleze a vždy - je to rozmar, který nakonec někdo musí zaplatit. A nikdo jiný než my, lidé, občané každé země tu nakonec není. Pokud tedy jako třeba Norové nežijete ze svého nerostného bohatství a nenecháte účty za své rozmary zaplatit někoho jiného. I tak je ale třeba se ptát, zda s těmito prostředky nemohlo být naloženo efektivněji.

Realitu zkrátka nelze popřít nebo zamést pod koberec, dříve nebo později s ní každý bude konfrontován. Proto jsme přesvědčeni, že tento experiment nemůže vyjít a otázkou je jen to, zda na něm politici a další budou trvat až do roztrhání těla, nebo zkrátka v určitou chvíli seznají, že není dosažitelný. Ostatně první pravidlo politiky zní: „Pokud nemůžeš dosáhnout cíle, změň cíl. A nebo řekni, že to vlastně cíl nikdy nebyl.” Není to zrovna čestné, ale je to pořád méně bolavé než čekání na vlastní zjištění, že oheň, o kterém všichni říkali, že pálí, skutečné pálí.

Tímto směrem se posouvá Německo, jak informuje agentura Reuters. Tamní „semaforová koalice” si loni v listopadu dala za cíl dostat do roku 2030 na německé silnice 15 milionů ryzích elektromobilů, čímž byl trumfnut předchozí cíl hovořící o 14 milionech aut (z nichž by ovšem ryzích elektromobilů bylo jen 10 milionů). Obojí je jedním slovem nesmysl.

Podle dat tamní KBA je dnes v Německu registrováno okolo půl milionu elektromobilů, chybí tedy prodat (a udržet v provozu, to může být také oříšek) 14,5 milionu vozů. Do roku 2030 už nezbývá ani 8 let a přidáme-li k tomu, že loni se prodalo v Německu 2 622 132 aut, musely by se dalších 8 let prodávat téměř jen elektrická auta. Což se neděje ani teď, kdy jsou masivně dotována a stěží se to kdy dít bude, když je i navzdory dotacím většina Němců odmítá. Neuběhly tak ani 3 měsíce a cíl už se mění.

Ačkoli listopadové prohlášení výslovně hovoří o „plně elektrických vozech”, německý ministr dopravy Volker Wissing už ambice mírní. „Chceme elektricky poháněné vozy. Samozřejmě, hybridy k tomu také přispívají,” uvedl na konferenci na toto téma pořádané deníkem Handelsblatt. Vida, to už zní realističtěji - alespoň mild-hybridní bude brzy skoro každé nově prodané auto, tím bude cíl snadno splněn, stačí prodat 15 milionů skoro čehokoli.

Koaliční partneři (protože Wissing je z ne až tak zelené FDP) z jeho slov nejsou nadšení, možná ale budou rádi, když budou moci upuštění od zmíněného cíle „na někoho svést”. Jak totiž informuje německý think tank Agora Energiewende, emise CO2 generované touto zemí výrobou elektřiny vzrostly loni o 33 milionů tun, a jsou tedy meziročně o 4,5 procenta výše. Splněn nebyl ani klimatický cíl pro rok 2020 a důvod je prostý - nesvítilo a nefoukalo dost, jaderné elektrárny jsou na odchodu, a tak se spálilo více uhlí.

Toto je realita při pár stech tisících elektrických aut na silnicích, jaká by asi byla při 15 milionech? Zůstáváme přesvědčeni, že plánovaný rozmach elektromobilů zdánlivě podporovaný udivujícími plány některých výrobců prostě nedojde naplnění pro svou technicko-ekonomickou neschůdnost a bude dříve nebo později přehodnocen. Bohužel až v době, kdy už nás všechny bude stát spoustu peněz, které by nemusely být vydány, pokud by si někdo uměl dát dvě a dvě dohromady.

Zdroje: Reuters, Agora Energiewende, KBA

Petr Miler