Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Britská Formule 1 na značkách už teď bere dech. Bude se pyšnit poměrem výkonu a hmotnosti 1:1 a zvládne přetížení až neskutečných 4 g.

Ještě pár let zpět se zdálo, že Bugatti Veyron je absolutním vrcholem mezi supersporty. A co více, že kupé z Molsheimu již nikdo a nic nepřekoná. Nicméně vývoj letí kupředu raketovým tempem. Zakrátko se tak dočkáme zcela nové ligy hypersportů, kde hned dva kousky budou míst na svědomí stáje soupeřící ve Formuli 1. Mercedes-AMG je jednou z nich, přičemž obdařit nás má modelem, který bude pohánět upravená hybridní jednotka z vítězného monopostu Lewise Hamiltona z roku 2015.

My si ovšem dnes posvítíme na druhou chystanou novinku, a sice na Aston Martin AM-RB 001. Ten možná dle názvu nemá s královskou motoristickou disciplínou pranic společného, nicméně pod jeho designem je vedle Marka Reichmana podepsán také Adrian Newey, tvůrce mnoha slavných monopostů, mimo jiné těch Red Bullu, které společně se Sebastianem Vettelem na čtyři roky v řadě Formuli 1 opanovaly.

Neweyho silniční prvotina se nám ukázala na počátku léta, britská značka však v té chvíli mnoho informací do placu nedala. Víceméně se vědělo pouze tolik, že pohonná jednotka bude produkovat zhruba 1 000 koní, což má doprovázet shodný počet kilogramů, neboť Aston Martin chce v rámci výkonu a hmotnosti dosáhnout poměru 1:1. Má to být jeden z faktorů, který má AM-RB 001 dostat nad všechny rivaly.

Nyní si ovšem k této novince můžeme říci o trochu více, neboť Newey se společně s Reichmanem a projektovým inženýrem Davidem Kingem rozpovídali v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Musíme vás ale varovat, před dalším čtením se raději posaďte. Čísla, jež vycházejí z počítačových simulací, totiž berou dech, a to i ve srovnání zmiňovaného Bugatti Veyron.

Aston Martin AM-RB 001 má k zákazníkům dorazit zkraje roku 2019, přičemž výroba je omezena 175 kusy. Pětadvacet z nich zamíří striktně na okruhy, zbytek je silničním provedením. V obou případech dostane pohon zadních kol na starosti atmosférický dvanáctiválec, byť k onomu výkonu pohybujícímu se okolo tisíce koní napomůže také elektřina.

Suchá hmotnost by sice přibližně měla odpovídat výkonu 1 360 koní, nicméně s veškerými kapalinami a řidičem by se AM-RB 001 měl pohybovat okolo 1 135 kilogramů. To je stále muší váha. Není tedy překvapivé, že zrychlení z klidu na 320 km/h by mělo zabrat pouhých 10 sekund, opětovné zastavení na nulu se pak odehraje dokonce za polovinu daného času, tedy za 5 s.

Jinými slovy, disciplínu 0-320-0 km/h by Aston měl zvládnout za přibližně 15 sekund, tedy rychleji než Koenigsegg One:1, který je dnes v tomto ohledu rekordmanem. Sprint na 320 kilometrů v hodině mu trvá 14,3 sekundy, na zastavení pak vyžaduje dalších 6,4 sekundy.

Akcelerace v přímém směru však není jedinou disciplínou, ve které švédská značka zůstane na druhém místě. Zatímco One:1 zvládá boční přetížení maximálně 2 g, okruhová verze Astonu Martin má zvládnout dvojnásobek, tedy 4 g. Díky unikátnímu podvozku vzešlému z technologie foukaných difuzorů a aerodynamické karoserii přitom bude generovat přítlak 1 815 kg.

Na základě všech těchto dat britská automobilka odhaduje, že AM-RB 001 zvládne okruh Spa-Francorchamps za necelé dvě minuty. Pro srovnání, McLaren P1 potřebuje 2 minuty a 38 sekund, rekordu trati pak v roce 2009 dosáhl Vettel s monopostem Red Bullu zvládajícím přetížení okolo 5 až 6 g. Okruh totiž obkroužil za 1 minutu a 47,263 sekundy.

Při pohledu na tato data je logické, že Britové svou novinku titulují jako Formuli 1 na značkách. Nicméně musíme znovu zmínit, že veškerá čísla vycházejí z počítačových simulací. Pojízdný prototyp Aston Martin ještě nemá hotový, na ověření teorie tedy nedošlo. Stejně tak se lze ptát, jaký komfort čeká dvoumístnou posádku.

To je ale asi nepodstatné, důležitá jsou čísla. Mnoho toho ale již k doplnění není. Tvůrci už prozradili jen tolik, že produkční verze bude pouze metr vysoká a cestující budou sedět jen 10 cm nad zemí. Za toto privilegium přitom zaplatí minimálně 3 miliony dolarů (cca 73,72 milionu korun).

...i striktně okruhové verzi

Zdroj: The Wall Street Journal

Petr Prokopec