Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Švédové dorazí do Detroitu s dalším zázračným hybridem. Koncept XC60 tentokrát pro změnu s baterkami kombinuje benzínový motor.

O důvodech existence Volva V60 Plug-in Hybrid s dieselem a elektromotorem u zadní nápravy jsme si napsali několik pojednání. Ty měly za cíl vysvětlit, co vedlo nebo spíše nutilo švédskou značku k jeho vytvoření, jak firma snadno podlehla vábení chlubit se vylhanou průměrnou spotřebou podle nesmyslné metodiky a ve výsledku jsme materiály věnované tomuto vozu předběžně uzavřeli rozborem, kolik asi „žere” ve skutečnosti.

Dnes tu máme další Plug-in Hybrid od Volva, který se od svého předchůdce odlišuje - opomeneme-li fakt, že jde o jinou typovou řadu - ve dvou zásadních bodech. Zaprvé, prozatím se nejedná o sériový produkt jako v případě V60 PiH, ale koncept připravený pro nadcházející detroitský autosalon, ačkoli pokročilost hybridních technologií značky je na tak vysoké úrovni, že sériové provedení je bezpochyby pouze otázkou několika měsíců. A zadruhé, protože Volvo potřebuje „čistý” model rovněž pro trhy, které nejsou s to akceptovat dieselový motor, svůj další dobíjecí hybrid postavila kolem zážehového motoru.

Jde o nově navrženou čtyřválcovou pohonnou jednotku z rodiny motorů VEA (Volvo Environmental Architecture), která postupně nahradí víceválce dokonce i v připravovaném největším modelu XC90. Agregát má objem 2,0 litru, přeplňování turbodmychadlem a vcelku slušné výkony - v kombinaci s novou osmistupňovou automatickou převodovkou nabízí 280 koní a 380 newtonmetrů.

Konstruktéři zde nevymýšleli již vymyšlené a k zadní nápravě připojili podle parametrů patrně ten samý elektromotor produkující 70 koní a 200 newtonmetrů. Vůz má díky kombinované síle dvou motorů čítající 350 koní a 580 Nm velmi působivou dynamiku. Na stovku akceleruje za 6,1 vteřiny a maximální rychlost Volvo neuvádí, ale nelze pochybovat, že bude velmi blízko hodnotě 250 km/h.

O pohon elektromotoru se i zde postará paket lithium-iontových akumulátorů umístěných pod podlahou zavazadlového prostoru s mírně zvýšenou kapacitou 12 kWh (baterky V60 mají 11,2 kWh). Měřeno podle amerických norem to stačí na 56 km v čistě elektrickém režimu, zatímco podle evropské legislativy na 45 km. Ani v jednom případě však asi nebude rozumné dělat si iluze, že řidič dosáhne těchto hodnot bez naprosto nepřirozeně pomalé a extrémně plynulé jízdy s minimem akcelerace.

Když ale srovnáme akční rádius dosažitelný jen s pomocí elektrické energie s udávanou průměrnou spotřebou, zase tolik nám v prvním případě normy nelžou. Volvo totiž uvádí, že XC60 Plug-in Hybrid je schopna pohybovat se po evropských silnicích za 2,3 l/100 km, zatímco po těch amerických za 4,7 litru. I když lze podle mě s úspěchem pochybovat o dosažitelnosti druhé hodnoty, již na pouhém srovnání těchto čísel krásně vidět, jak široký může být výklad termínu „průměrná spotřeba”. To samé auto jen přesunem přes Atlantik má najednou více než dvojnásobný apetit (v tomto směru ale známe i jiné rekordmany)

Co to znamená pro evropského zákazníka? Samozřejmě žrát mu to bude minimálně stejně jako klientele v USA a reálně asi ještě více. Koupit se mu to ale asi vyplatí, protože na jeho papírově zázračný vůz se budou vztahovat různé dotace, daňové úlevy a odpustky pokut za nadprodukci oxidu uhličitého, na které se ve výsledku složíme všichni. Není to krásný svět?

Miro Mihálik