Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Zatím poslední krok Bruselu hodlá automobilové zasadit branži větší ránu než ty předchozí. A zajímavé je, že ač je otevřeně zamířen proti spalovacím vozům, dopadne velkou měrou i na elektromobily.

Evropská unie si na auta zasedla tak moc, že ji někteří podezírají, že se rozhodla vyhnat obyčejné lidi z automobilů a poškodit celý průmysl. Proč tak činí, nevíme, zvláště když jde o jeden ze stěžejních ekonomických pilířů. Jak se nicméně zdá, začátek konce nebude spojen až s rokem 2035, na kdy je plánován zákaz prodeje nových spalovacích aut. Místo toho se bruselská mise začne realizovat o rovnou dekádu dříve. Od července roku 2025 totiž má začít platit nová emisní norma Euro 7, kvůli které se z Evropy teprve začne stávat druhá Kuba.

Její součástí je totiž i nařízení, že auta prodávaná po tomto datu musí mít nízké emise i během studených startů. Právě tehdy jsou anti-emisní systémy nejméně efektivní, vzhledem k velmi omezenému podílu jízdy v takovém režimu to ale dosud bylo bráno jako nevyhnutelné zlo. Anti-emisní systémy zkrátka vyžadují určitý čas, než dosáhnou dostatečné provozní teploty, proto po krátkou dobu produkují vyšší emise. Jelikož ale podle Bruselu se kvůli tomu přestává zelenat tráva, bude zavedena tzv. emisní úspora.

Pod tímto označením si představte elektrický radiátor spojený s ventilátorem, tedy jakousi obdobu klasického fénu, který bude pumpovat horký vzduch ke katalyzátoru - bez legrace. Tím dojde ke zvýšení jeho teploty až na tu provozní, a tedy i k okamžitému zahájení čistícího cyklu. Jelikož má nicméně daná procedura snížit emise během studených startů, budou majitelé muset po stisknutí startovacího tlačítka čekat zhruba 20 až 30 sekund, než jejich auto skutečně nastartuje. Už to zní jako velký „opruz”, nepříjemné dopady tím ale teprve začínají.

Je totiž třeba si uvědomit, že vyvinout nové auto zabere zhruba čtyři roky. EU však výrobcům dává čas pouze dva a půl roku, aby zásadním způsobem zasáhli do konstrukce. Ona emisní úspora bude totiž vyžadovat instalaci 48voltového elektrického okruhu a elektrický katalyzátor. Ten je přitom o nějakých 30 procent větší než klasický. Řada existujících aut jako třeba malé městské vozy či sporťáky tak nebude mít pod kapotou na nové prvky místo a bude se muset pakovat podobně jako se některé modely pakovaly při příchodu filtrů pevných částic u benzinů.

Pro automobilky to znamená, že přepracovat budou muset celé své portfolio. Je tak více než jisté, že jejich nabídka zpočátku silně prořídne, tedy alespoň na spalovací straně. EU pak dodává, že přizpůsobení se novým pravidlům by mělo zvýšit cenu aut o zhruba 12 až 13 tisíc korun. Už to je dost, jde ale o bruselské počty, které nemusí mít s realitou mnoho společného per se, navíc neberou v potaz mj. vývojové náklady, které pochopitelně nebudou nízké.

Sekundárním dopadem je pak skutečnost, že Euro 7 bude mít negativní vliv na Bruselem vysněnou elektrickou revoluci. Ve chvíli, kdy výrobci budou muset investovat další prostředky do vývoje spalovacích aut s omezenou životností, jim zbude méně peněz na další vývoj bateriového pohonu a vůbec udržování ztrátových elektrických portfolií při životě. A pokud řada modelů opravdu skončí, bude peněz ještě méně i v dalších letech.

Nevíme tedy, o co přesně EU usiluje, automobilový průmysl ale svými kroky skutečně poškodí, aniž by se domohla dramatických zlepšení - experti jako profesor Koch z KIT označují už emise současných spalovacích aut za kvazi-nulové, už léta prostě nepředstavují žádný podstatný problém. Přesto je třeba jít dál a dál a dál až... Kam? To je dnes otázka za milion.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec