Autoforum

/

Foto: Fraunhofer IFAM

Žádná nešetrná těžba vzácných kovů, jejich přeprava přes půl planety a energeticky komplikovaná výroba. Místo akumulátorů přichází Němci s vodíkovou pastou, která má ještě letos pohánět elektrické motocykly.

Budoucnost patří aluminiu, říkával Jára Cimrman. Aktuálně se ovšem zdá, že patří spíše niklu, kobaltu, lithiu a dalším vzácným kovům potřebným na výrobu baterií. Prakticky celý automobilový průmysl se totiž upíná k bateriové elektromobilitě, třebaže kritici tohoto směru dál poukazují na řadu špinavých problémů s tím spojených.

Někteří tak místo bateriové elektromobility mluví spíše o palivových článcích. Toto řešení má oproti akumulátorům řadu výhod, především se nemusíte zaobírat výrobou oněch akumulátorů a následně beztak řešit jejich přirozené limity - od hmotnosti a velikosti přes omezenou kapacitu a dlouhou dobu dobíjení až po relativně krátkou životnost a složitou recyklaci.

Palivové články mají ovšem také řadu úskalí, především samotnou výrobu vodíku, který se v přírodě samostatně nevyskytuje. Nutná je tedy jeho výroba, povětšinou ze zemního plynu či případně elektrolýzou z vody. Zní to jednoduše, v obou případech však jde o energeticky náročné procesy vyžadující spoustu emisemi zatížené elektřiny. Kromě toho je třeba pamatovat i na skutečnost, že vodík je výbušný, stejně jako na to, že i jeho skladování v kapalné podobě je velice náročné na materiály a energie. I proto se na vodíku založenému pohonu výrobci aut tolik nevěnují, právě poslední zmiňovaný zádrhel ale řešení má.

Přichází s ním Fraunhoferův institut pro výrobní technologie a pokročilé materiály z německých Drážďan. Novince říká Powerpaste a je v podstatě tím, co značí její název - pastou obsahující energii, spoustu energie. Jejím základem jsou hydrid hořečnatý, estery a metalické soli. Princip novinky pak spočívá v tom, že z nádrže je pomocí pístu vytlačována pasta, ke které se následně přidá voda. Při následné chemické reakci se uvolňuje vodík.

Jelikož vodík pochází ze zdrojů o vyšší hustotě, lze jej v nádržích s pastou a vodou uskladnit mnohem více než dosud za prakticky nulových energetických nároků. Němci říkají, že oproti v úvodu zmíněným bateriím tu máme až desetinásobně vyšší hustotu energie, což by dopravním prostředkům vybavenou touto technologií dalo ještě větší dojezd než těm s benzinovými automobily. Navíc jelikož pasta i voda oproti klasickému vodíku nepředstavují žádné nebezpečí, lze je skladovat v běžných kanystrech bez nutnosti dalších úprav. Není tedy třeba jakkoliv nákladně budovat infrastrukturu a složitě chladit médium potřebné pro pohon.

Fraunhoferův institut chce ještě letos začít s výrobou testovací várky pasty. Té vzniknou zhruba čtyři tuny, jež budou použity pro elektrické skútry a motocykly. Pokud bude pilotní projekt úspěšný, rozjede se výroba v mnohem větším měřítku a pasta začne být využívána i u automobilů. A pokud se ukáže, že je to technologicky zvládnutelné a navíc s příznivou energetickou bilancí, bateriové elektromobily dostanou velkou konkurenci. Vedle něčeho takového by při zohlednění veškerých problémů spojených se vším od výroby akumulátorů až po nutnost složitě budovat zcela novou infrastrukturu s vidinou možná jen osmileté životnosti aut byly skutečně ekologickým nesmyslem.

Zdroj: Fraunhofer IFAM

Petr Prokopec