Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení

(+ video) Veloster Turbo je zajímavý hlavně svým motorem. Splnila nová jednotka očekávání, chceme ji i do jiných modelů značky?
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Testy aut

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení

18.11.2012 | Mirek Brokeš | Přidat příspěvek

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Veloster Turbo je zajímavý hlavně svým motorem. Splnila nová jednotka očekávání, chceme ji i do jiných modelů značky?

Doladěný interiér

Interiéru se kolega věnoval velmi podrobně, proto vás znovu odkáži na test „neturba”. Měl k němu několik výhrad a zdá se, že buď u Hyundai četli náš test, nebo jeho hlas nebyl ojedinělý. Nejdříve ale k základním rozdílům. Na palubní desce jsou použity trochu jiné materiály. Stříbřitý plast zčernal a většina ploch je z plastu s decentní povrchovou texturou. Záleží na osobních preferencích, tohle tmavé ztvárnění se mi líbí víc. A teď už k těm vylepšením.

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 10 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 01Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 11 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 02Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 12 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 03

Kolega toužil po kulaté hlavici řadicí páky. Vida, má ji mít. Také prohlásil, že v případě sedadel se došlo jen na půl cesty. Možná si jen konstruktéři potřebovali odpočinout, u Turba by každá stížnost byla rouháním. Sice to nejsou křesla od Volva, přesto patří k těm nejlepším, co jsem kdy zkusil. Dlouhé a dostatečně široké sedáky, výborně tvarovaná opěradla s dostatečnou podporou v zatáčkách na straně jedné a komfortem pro dlouhé cesty na straně druhé.

Ne u všech výhrad ale lze prohlásit Odstraněno. Vyšší postavy si i nadále musí odsunout roletku střešního okna a hledání polohy za volantem stále ztěžuje pouze výškově seřiditelný volant. A ani umístění pedálů nedoznalo změn, stále jsou dost daleko od sebe a na pohodlné meziplynování potřebujete alespoň desítku nohu.

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 13 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 11Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 14 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 12Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 15 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 15

Rozvedl bych jeden detail, kterého se kolega jen lehce dotkl. Dospělí lidé by se měli zadním sedadlům raději vyhnout. Místa na nohy je při průměrném vzrůstu ještě docela přijatelně, s hlavou je to horší. Opravdu krizová situace může nastat při zavírání pátých, vlastně čtvrtých, tedy dveří od kufru. Jejich panty jsou umístěny hluboko ve střeše a jsou-li otevřeny, pasažéři vzadu se mohou usadit celkem pohodlně. Pokud si však oni a osoba uzavírající kufr nedají pozor, skončí to minimálně slušnou ránou do zátylku. Ne nadarmo je přímo na dveřích varovná nálepka...

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 16 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 27Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 17 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 23Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 18 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 Int 25

Tanečník na vrcholech vln

Dostáváme se k první otázce z úvodu, udělalo Hyundai něco s podvozkem? Bez velkých tanečků okolo horké kaše prozradím, že asi ano, ale stále to není žádná sláva. Upřímně řečeno se ale nic jiného ani nedalo očekávat - konstrukce podvozku Velosteru je prostě příliš jednoduchá, aby se z ní dalo vyčarovat něco zázračného. A věděli jsme, že verze Turbo dostala ten samý, akorát jinak naladěný.

Chování Velosteru Turbo na silnici je tak směsicí paradoxů. První dojem rozhodně není špatný. Podvozek působí jistě a přestože jsou na 18" kolech opravdu nízkoprofilové pneu (215/40 R18), nechybí měkkost a poddajnost. Zůstanete-li na hladké silnici, překvapí vás neutralita a ochota pokládat se do zatáček. Žádné velké náklony, žádné napadání na vnější přední kolo, pěkná čitelnost a lehkost při přechodech. Vyhněte se nerovnostem a z jízdy s Velosterem si odnesete jen pozitivní zážitky.

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 19 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 01Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 20 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 02Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 21 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 03

Jenže to se dá jen v ideálním světě. V tom reálném totiž neexistuje hladká cesta, na každé se najde nějaký ten hrbolek či důlek. A to bohužel stačí, aby Veloster začal ztrácet půdu pod nohama. Neřekl bych, že to je až tak zlé, jak to vylíčil dříve kolega, ovšem srovnám-li si to třeba s chováním Swiftu Sport, k dokonalosti má výsledný stav daleko. V ostřeji projížděné zatáčce stačí, aby jedno ze zadních kol najelo na nějakou nerovnoust, na poklop od kanálu například. Příčka zadní nápravy je tak tuhá, že se pohyb okamžitě přenese i na druhou stranu a celá záď si o kousek poodskočí. Možná byste řekli, že cesta na fotografiích je hladká jak zrcadlo. Podívejte se důkladněji. U pravého okraje jsou kanály. Že jsou sotva vidět? To máte pravdu, vidět nejsou, na rozhození auta ale stačí.

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 22 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 04Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 23 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 05Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 24 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 06

Podobný paradox můžete zažít i na dálnici. Veloster je až do maximální rychlosti hezky stabilní a nijak zásadně nereaguje ani na boční vítr. Soudím, že difuzor a křídlo na zádi nebudou jen na ozdobu. Jen to chce, aby byla rovná vozovka. Pohyb po D1 na Vysočině ani tak moc nepřipomíná jízdu autem jako spíše pohyb rychlého člunu po zvlněném moři. Ten si taky jen tak skáče od vlny k vlně a pro udržení přímého směru vyžaduje neustálé korekce kormidla. Podobný pocit jsem měl ve Velosteru. Ve volantu jsem neustále cítil velký neklid a pozadí mě podrobně informovalo o neustálém tanci. Na druhou stranu je nutno uznat, že přes zmíněné chování to celé nepůsobí až tak dramaticky a auto se drží vytčeného směru. Otázkou je, co by se stalo, kdyby se přidal ještě nějaký rušivý prvek, kaluž vody například.

Nejsem specialista na ladění podvozků, jedno ale vím, nelze to svalit jen na jednoduchou konstrukci zadní nápravy. Umí to Renault, zvládlo to Suzuki, Hyundai u Velosteru nikoli, jeho interpretace je až spartánská. Možná je to tím, že v Koreji (nebo v Americe? Právě tam chce být Veloster populární především...) mají jen samé hladké silnice. Ostatní ovládací systémy rozhodně neurazí. Řízení o zpětné vazbě sice neslyšelo, ale je rychlé a přesné. Brzdy jsou sice poněkud přeposilované a ne zcela ideálně ovladatelné, jejich odolnost je více než dostatečná.

Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 25 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 07Test Hyundai Veloster Turbo 1,6 T-GDI: 186 koní v sexy balení - 26 - Hyundai Veloster Turbo Test 2012 jizda 08

Diskuze Přidat příspěvek

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.