Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hovoří se o nich jako o velkém přispění bezpečnosti silničního provozu, objektivní data pojišťoven ale nic takového zdaleka neukazují.

Výrobci automobilů urychlují zavádění bezpečnostních technologií do nových aut s cílem učinit je bezpečnějšími, ale snaha o preventivní ochranu počítačovými systémy nepřináší kýžený efekt. Sebelepší programy zjevně nedokáží nahradit pozorného řidiče za volantem a přítomnost elektronických berliček ve voze onu pozornost jen snižuje. Už dříve citované studie upozorňovaly, že moderní auta s vyšším počtem asistenčních systémů se účastníky nehod stávají paradoxně častěji a těmto závěrům neodporují ani data pojišťoven.

Zatímco rozličné akademické studie lze rozporovat s ohledem na sledovaný vzorek vozů či jiné vybrané vstupy, data pojišťoven jsou tradičně objektivní. Pojišťovny nemají důvod překrucovat fakta, neboť jen díky nim může vůbec fungovat jejich podnikání. Tyto instituce vyhodnocují maximum faktorů, které mohou mít vliv na míru rizik a právě jim přizpůsobují výši pojištění - pokud mladí řidiči z Prahy bourají častěji než starší z Dolní Lhoty, bude jejich pojistné vyšší, neboť pravděpodobnost, že se stanou účastníky nehody, je matematicky vyšší. Že by auta vybavená asistenčními systémy bourala méně, nezjistily.

V Evropě musí být dnes každé nové auto vybaveno výstrahou před kolizí a automatickým nouzovým brzděním, v USA jím naprostá většina nových vozů bude vybavena do roku 2020. Pojišťovny ale v souvislosti s tím upozorňují na neověřitelnost slibů o reálných výhodách těchto asistenčních systémů. Podle nich neexistují relevantní statistická data, která by vykazovala jejich jakýkoli pozitivní přínos.

Pojišťovny připouští, že některé systémy mohou fungovat lépe než jiné, z globálního hlediska ale nehodovost nesnižují. Ryze ekonomický pohled na věc pak ukazuje negativní konsekvence, neboť přítomnost asistenčních systémů obvykle znamená vyšší náklady na opravy. Riziko nákladnějšího servisního zásahu koresponduje s přítomností senzorů a kamer v předním nárazníku resp. za čelním sklem, řeč je až o dvojnásobných nákladech na na opravu u moderních aut prošpikovaných čidly a snímači. Přítomnost asistenčních systémů ve voze tak není důvodem ke snížení pojistného, přitom mnozí klienti pod vlivem nadšených zpráv z médií mylně očekávají opak.

I my zastáváme přesvědčení, že přínos asistenčních systémů je přinejmenším velmi sporný, a to už kvůli tomu, jak nedokonale tyto systémy fungují. Kolega kdysi s potem na čele přejmenoval techniku předvídající nehody na zařízení, které je vyvolává a od té doby se nezměnilo zase tak mnoho. Za všechny nemilé zážitky můžeme přidat čerstvou zkušenost s úplně novým Audi vybaveným systémem pre sense, který při předjíždění motocyklisty v mírné levé zatáčce mylně vyhodnotil jeho naklonění jako pohyb vozu do levého pruhu a prudce „šlápl” na brzdy, což vůz pochopitelně směrovalo do pravého pruhu.

Stačilo jen málo, dost možná jen méně pozorný řidič, který by na nesmyslný zásah systému nezareagoval správně, aby z naprosto banální situace vznikla nehoda, kterou by odnesl nicnetušící motorkář. Dokud nebudou tyto systémy fungovat tak dobře, aby alespoň části nehod zabránily a žádnou nemohly způsobit, bude bilance jejich fungování stěží lepší.

Minimálně dvě někdejší prezentace bezpečnostní techniky Volva ukázaly nespolehlivost těchto asistentů v nejnevhodnější možný moment

Zdroj: Reuters

Mirek Mazal