Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Norsko je prakticky jedinou významnou zemí, v níž elektromobily mají zásadní podíl na prodeji nových aut. Předem tak ukazuje, co tato změna přinese, v pozitivním i negativním smyslu slova.

Pokud přijde řeč na elektromobily, je Norsko dalece před zbytkem světa. Tato skandinávská země zavedla tak vysoké dotace a další výhody, že koupě benzinového či dieselového vozu pro většinu lidí ztratila smysl. Koneckonců si stačí uvědomit, že standardní Volkswagen Golf startuje na 280 600 norských korunách (cca 754 600 Kč), zatímco za e-Golf dáte jen o 47 500 NOK (127 740 Kč) více. A dostane se vám s ním spousty výhod, jako například parkování na placených veřejných parkovištích zdarma.

Není tedy překvapivé, že elektromobily v zemi začínají přebírat vůdčí roli. Jasně patrné to bylo především loni v prosinci, kdy mezi novými automobily představovaly 52 procent. Za celý rok 2017 pak na vozy osazené alternativním ústrojím připadá 39,2 procenta registrací, což je opravdu působivý nárůst oproti předcházejícími období, kdy prodeje elektromobilů dosáhly „pouze“ na 29,1 %. Celkově se přitom v zemi loni prodalo 158 650 nových aut.

Norsko lze tedy bezesporu považovat za lídra v oblasti elektromobility, země ostatně doufá, že v roce 2025 budou všechny nové vozy osazené pouze alternativním ústrojím. Kromě toho se ovšem snaží i jinak zredukovat svou emisní stopu, čemuž napomáhá třeba velké množství řek a na nich postavené vodní elektrárny. Navrch toho všeho zde pak žije pouze 5,4 milionu obyvatel, tedy polovina české populace, což rovněž napomáhá ochraně ovzduší i přírody.

Je ovšem třeba dodat, že právě snaha být co nejzelenější zemí může být pro Norsko radikálním problémem. A nejde tu jen o to, co jsme probírali v minulosti - potíže jsou s infrastrukturou i chybějícími příjmy státní kasy. Tento stát je zároveň jedním z velkých vývozců ropy a plynu - tento průmysl generuje plných 15 procent hrubého domácího produktu. Tato část norského hospodářství byla navíc během první dekády nového milénia v útlumu, teď je ale na vzestupu. A Norové doufají, že tento posun bude dále pokračovat.

Jenže jak roste počet elektromobilů, začíná se snižovat počet aut navštěvujících čerpací stanice. Ačkoliv sice vozy osazené alternativním ústrojím představují na celkovém vozovém parku pouze 10 %, již to je podstatné množství. V Norsku tedy vůbec poprvé od chvíle, kdy před sedmi lety začaly masivní dotace elektromobilů, klesají ceny pohonných hmot.

Zatím spadly o 2,9 %, pokles ale učitě bude i nadále pokračovat. Elektrická auta jsou totiž na vzrůstu, stejně jako ropný průmysl. Ten ovšem již nemůže počítat s tak velkým domácím odbytem, což posílá ceny dolů. A zároveň to znamená, že narůstá export ropy. Země tak bohatne na něčem, co vlastně odsuzuje, a za peníze z tohoto produktu, podporuje elektrifikaci u sebe doma.

Je přitom otázkou, co se stane, až zbytek světa Norsko dožene. V takovém případě Norové přijdou o velkou část příjmů do státního rozpočtu. Dá se předpokládat, že to bude rešeno navýšením spotřebních daní u elektřiny. V mezičase navíc Norsko čekají masivní výdaje do infrastruktury, neboť - jak jsme zmínili - již stávající 10procentní množství elektromobilů v některých oblastech znamená, že je není kde dobíjet.

Norsko nám tedy do značné míry ukazuje, jaké důsledky bude mít masivní podpora elektromobility. Jejímu příchodu rozhodně nechceme bránit, jen neustále poukazujeme na skutečnost, že věci je třeba dělat spíše evolučně než revolučně. Ostatně stačí se jen podívat na diesely, jakým způsobem dopadly. A norský nástin věcí budoucích jednoznačně dokazuje, že s elektromobily to nemusí být jiné.

Zdroj: Oil Price

Petr Prokopec