Autoforum

/

Foto: Volkswagen

U našich západních sousedů ještě mnohem více než u nás hrozí, že v zimě nebudou mít čím svítit nebo topit. To ale vlastně nevadí, prioritou je přece vládní plán počítající s 15 miliony elektromobilů do roku 2030.

V roce 2011 došlo v japonské Fukušimě v důsledku zemětřesení a následných tsunami na havárii jaderné elektrárny. Tato nehoda měla velký dopad na Toyotu, která v rámci zásobování přijala řadu chytrých rozhodnutí, které ji umožnily přežít současnou čipovou krizi lépe než konkurenci. Incident nicméně měl velký vliv i na čtvrtou největší světovou ekonomiku, tedy na Německo. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkel se totiž rozhodla, že do konce roku 2022 dojde na odstavení všech 17 jaderných elektráren v zemi.

A Němci nezůstali jen u slov, přešli k činům. Na konci tohoto roku tak mají skončit vůbec poslední tři jaderné elektrárny. A potom? Potom možná nebude ani světlo, ani teplo, tedy alespoň ne pro všechny. Je totiž třeba připomenout, že naši sousedé za posledních jedenáct let udělali řadu rozhodnutí, které by šlo odmávnout jen ve fiktivním světě, kde lze poručit větru dešti. Jenže v takovém nežijeme, Německu tak hrozí blackouty častěji než kdy předtím. Jak ale poznamenávají experti, země na to není vůbec připravena.

Němci se totiž rozhodli, že výrobu elektřiny postaví především na obnovitelných zdrojích, kterou budou doplňovat - navíc jen dočasně - plynové elektrárny. Jenže v prvním případě tu máme řadu proměnných faktorů, ve druhém konflikt válku na Ukrajině a sankce zaměřené proti Rusku. Stále více je tak evidentní, že pokud Německo bude chtít přežít tuto zimu, pak bude muset v daleko větší míře než v posledních letech spoléhat na znovuobnovený provoz uhelných elektráren.

Tím nám ovšem vyvstává nemalý problém. Již loni se totiž Německo postaralo o více emisí CO2 než dříve, neboť poklesla produkce větrné energie a po koronavirovém útlumu se probudila ekonomika. Bylo tedy třeba více přikládat pod uhelné kotle. Letos tomu pak bude ještě hůř i proto, že Němci stále tlačí na elektromobilitu. Loni se přitom dostali na milion elektrifikovaných aut, v což jsou počítány i hybridy, letos pak daný počet díky velkorysým dotacím zvednou o další desítky tisíc vozů.

Logicky to znamená, že naroste spotřeba energie. Té, která je stále dražší a kterou Německo pomalu ani nebude mít na vytápění či svícení. Naši sousedé ale i přesto nekoukají ani vlevo, ani vpravo, nýbrž daleko před sebe. Stěžejní pro ně tak není to, co bude letos v zimě, ale rok 2030, kdy by po tamních silnicích mělo jezdit 15 milionů ryzích elektromobilů. To je přitom beztak nesplnitelný závazek, neboť by ode dneška téměř veškeré prodeje nových vozů musely souviset už jen s bateriovým pohonem.

Jak potvrdila nová studie Deutsche Bank, zájem o elektromobily je opravdu daný hlavně dotacemi. Ty německé jsou vskutku velkorysé, bateriové vozy tak mají na celkových prodejích již 13,4procentní podíl. V Nizozemsku, dalším to elektrickém ráji, pak jde dokonce o 15,8 procenta. Nicméně se stačí přesunout do Česka, které je v tomto ohledu politicky nezdeformovaným trhem, a rázem je jasněji, jak je tomu s přirozeným zájmem - podíl elektromobilů je u nás 1,7procentní.

Automobilky přitom po zachování dotací volají, bez nich totiž opravdu zakrátko nebudou mít co prodávat. Tedy pokud splní svá slova o velmi brzkém přechodu pouze na elektrifikaci. Ovšem od politiků se dočkávají spíše odmítavého vrtění hlavou. Zákonodárci totiž nyní budou potřebovat stále více peněz na sociální politiku související s oním nedostatkem elektřiny, plynu, tepla a světla. Pokud navíc EU protlačí svůj návrh o zákazu spalovacích aut, stanou se dotace zbytnými.

Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, ve kterém jedinou jistotou je to, že počet elektrických aut bude narůstat už jen proto, že pozvolna bude redukována nabídka spalovacích vozů. S tím ale budou nadále růst nároky na energetický sektor. To ovšem znamená, že riziko blackoutů se jen umocní. Pokud navíc ještě do celé rovnice započítáme zhoršující se klima, pak tu máme výhled, po jakém nikdo z nás rozhodně netouží - ovšem který je ryzím nástinem pravděpodobné budoucí reality.

Potvrzuje to Tesla, která v uplynulých dnech rozeslala lidem z Texasu zvláštní upozornění. Tento americký stát totiž zasáhla vlna rekordních veder, v důsledku čehož veškeré klimatizace jedou na maximum. Kromě toho jsou ovšem prakticky v nonstop zápřahu také průmyslové chladicí systémy apod. Znamená to tedy, že došlo k navýšení odběrů elektřiny. Tesla proto žádá své zákazníky, aby auta nenabíjeli během špičky, jinak by mohlo dojít na ony blackouty.

Toto se přitom děje v době, kdy bateriová auta mají na všech autech v provozu, ať již v Texasu nebo kdekoliv jinde, mizivý podíl. Je tedy vskutku třeba se ptát, co přijde ve chvíli, kdy jejich počet vzroste z promile na procenta či desítky procent. Zvláště když politici tlačí především na výrobu elektromobilů, nikoli až tak na výstavbu infrastruktury, posílení elektrické sítě a podobně.

Stále více reálný totiž začíná být stav, na který již nějakou chvíli upozorňujeme. Tedy že majitele elektromobilů již nikdo nebude žádat, kdy mohou a nemohou svá auta dobíjet, nýbrž dojde na příkazy a nezvratná omezení. Snadno se tak stane, že ráno přijdete k autu a místo individuální dopravy budete muset kvůli prázdné baterii zvolit tu hromadnou. Tedy za předpokladu, že nesáhnete opravdu hluboko do kapsy a nepořídíte si tarif pro ty rovnější z rovných.

Zdroje: Focus, Jalopnik

Petr Prokopec