Autoforum

/

Foto: Tesla

Firma se pochlubila prvními údaji o fungování malé flotily elektrických tahačů Semi. Jednadvacet strojů sice používá čistou elektřinu, ovšem jen tři jsou využívány na delších trasách. A ani ty nejsou opravdu dlouhé, natož pak přímočaře obsluhované.

Spojené státy americké jsou poměrně mladou zemí, k sepsání Listiny nezávislosti došlo teprve 4. července roku 1776. V té době bylo Los Angeles pouhým pueblem, jenž bylo o nějaké dvě dekády později přebudováno na španělskou misii. Jakožto město však bylo L.A. zapsáno do map až 23. května 1835. Tedy jen pouhých 55 před příchodem vynálezu Karla Benze, jenž změnil veškerou dopravu. Los Angeles a velká řada dalších amerických měst se tak začaly rozšiřovat v souladu s dvoustopými dopravními prostředky, i proto se říká, že automobil postavil USA na nohy.

Za tímto poněkud neobvyklým výletem do historie stojí flotila jednadvaceti elektrických tahačů Semi, které Tesla dodala společnosti Pepsico. Ta je vůbec první firmou, která je může využívat, a aktuálně pustila do světa některé informace o jejím provozu. A zatímco někteří fandové elektromobilů po jejich pročtení skáčou nadšením, my zůstáváme skeptičtí. V podstatě se totiž potvrdilo, že bateriový pohon se hodí jen v určitých chvílích při určitých činnostech a vyhovuje pouze určitých řidičům.

Pepsi totiž zmiňuje, že pracovní doba elektrické flotily se pohybuje okolo 12 hodin, během níž doby kamiony najedou méně než pouhých 160 km. Většina času je tedy spojena s nakládkou a vykládkou nákladu, který řidiči rozvážející z hlavního skladu v Sacramentu po blízkém okolí. Výhodou jsou v daný okamžik široké silnice, se kterými je možné počítat také ve městech. Semi tak ani při délce 12,8 metru a šířce 2,6 metru nemá problém se vejít.

Nyní si ovšem zkuste představit, že by taková monstra jezdila po Praze. V té chvíli nelze počítat s ničím jiným než s kolapsem, tuzemská metropole zkrátka na tak velké kolosy není stavěná. A podobně je tomu ve většině měst na starém kontinentu. Pokud zde tedy má probíhat elektrifikace způsobem, jaký si politici naplánovali, pak jedině s pomocí menších tahačů. S nimi ovšem i kvůli ceně budou spojené menší baterie, které povedou k jejich ještě omezenějšímu využití.

Dejan Antunovič, který má elektrifikaci u Pepsi na starosti, uvedl, že tři z oněch jednadvaceti tahačů jsou využívány i na delší trasy, které měří 400 až 700 kilometrů. Přičemž dobíjení na Megachargerech, které jsou napájeny solární energií z panelů, kterými Pepsi osadilo střechu skladu, zabere zhruba půl hodiny. Během ní se baterie dostanou z 5 až 10 procent na 95, což nezní špatně, jenže ve výsledku je to jen další potvrzení omezené využitelnosti.

Znovu se totiž můžeme přesunout do Evropy, kde řidiči kamionů kupříkladu vozí španělské pomeranče do Česka. Znamená to, že překonat musí vzdálenost zhruba 2 500 km a se dvěma řidiči jedou prakticky nepřetržitě. Tomu se elektrické kamiony nikdy nemohou vyrovnat.

Co tedy dodat? Snad jen to, co zmiňujeme již od chvíle, kdy politici začali na elektrickou pilu tlačit tak moc, až její zuby začaly léta na všechny strany. Tedy že bateriový pohon nebyl, není a nebude pro každého. Koneckonců je otázkou, zda by Pepsi vůbec přistoupilo k danému nákupu, pokud by nešlo o marketingovou akci svého druhu. Že odpověď je negativní, asi nemusíme dodávat, druhou otázkou je, jak drahá pro ni tato akce bude. Na to ale firma bude moci jasně odpovědět až ve chvíli, kdy úvodní várku Semi vyřadí z provozu a bude moci sečíst veškeré náklady.

Zdroj: Teslarati

Petr Prokopec