Autoforum

/

Foto: BMW

Mnichovští dnes s prodejem „dostatku” elektromobilů nemají problém, jsou si ale dobře vědomi toho, že všem je prostě nevnutí. Šéf firmy Oliver Zipse tak soustavně šije do EU, aby jí otevřel oči a donutil ustoupit od dosavadního diktátu. A je přesvědčen, že nemůže neuspět.

Oliver Zipse zasvětil BMW dosud celý svůj pracovní život. K mnichovské automobilce nastoupil záhy po škole v roce 1991 a postupně stoupal po firemním žebříčku, až se nakonec před šesti lety stal jejím nejvyšším šéfem. Za jeho jmenováním mimo jiné stála skutečnost, že je „strategickým a analytickým lídrem“, jak na jeho adresu uvedl jeden z jeho předchůdců a současný předseda dozorčí rady značky Norbert Reithofer. A je nutné uznat, že jde o odpovídající charakteristiku, díky které se BMW aktuálně daří o hodně lépe než jeho nejbližším evropským konkurentům.

Vděčí za to tomu, že mnichovští nikdy ani nenaznačili, že pošlou spalovací techniku k šípku a budou se věnovat už jen elektrickým vozům. Zipse je toho názoru, že i v roce 2030 budou mít benzinová a dieselová auta na celkových prodejích zhruba poloviční podíl. „Dnes si můžete vybrat z víc než 15 plně elektrických modelů - a přijdou další. Zároveň budeme dál nabízet vozy s vysoce účinnými spalovacími motory a také plug-in hybridy. Zákazníci BMW tak budou mít i v budoucnu k dispozici širokou škálu možností,“ řekl Zipse šéfredaktorovi Auto Bildu v jeho zatím posledním poskytnutém rozhovoru.

Ten se točil v podstatě jen kolem elektrických aut a pokusů o jejich nařizování, kterými se BMW nenechává svést z cesty. Automobilka tak bude dál pokračovat v dosavadní strategii, kdy elektrické a spalovací verze od sebe vizuálně neliší, „vnitřnosti” ale mají odlišné. Je tu ovšem jeden rozdíl - dosud si musela vystačit s jednou platformou, která je navzájem limitovala, s příchodem nového SUV iX3 ale dostane každý typ pohonu jiné základy. To je při pohledu na současnou „bastardizaci” řad 5 nebo 7 další moudrý krok, tudy další cesta nevedla.

Zipse si totiž na rozdíl od řady svých kolegů uvědomuje, že většina lidí z elektromobilů buď není nadšená, nebo jsou s jejich životy neslučitelné. Snahu Evropské unie zakázat od roku 2035 nová spalovací auta tak považuje za „naivní“. „Přesun zákazníků směrem k elektrickému pohonu je pomalejší, než se předpokládalo. Rozvoj dobíjecí infrastruktury je spíš pomalý. A ceny elektřiny příliš vysoké. A to ani nezmiňuji, že výroba mnohých klíčových prvků probíhá mimo Evropu,“ uvedl dále.

Podobně jako my tak přepokládá, že na žádný zákaz spalovacích motorů stejně nedojde. „Z našeho pohledu neexistuje žádná alternativa. Technologická neutralita je klíčem k optimální kombinaci inovací, konkurenceschopnosti a účinné ochrany klimatu. Je zásadní, aby Německo jako největší evropská ekonomika převzalo odpovědnost a zaujalo jednotný postoj: Proti zákazu, který není v souladu s požadavky trhu, a ve prospěch technologické neutrality. Ostatní členské státy EU k tomuto tématu již zaujaly velmi jasné stanovisko,” říká dále.

Znovu proto směrem k Bruselu vysílá varování, „Pokud EU nezmění svůj přístup, riskujeme ztrátu konkurenceschopnosti jednoho z nejdůležitějších průmyslových odvětví Evropy,” uvádí zřejmé a jde i víc do hloubky: „Auta jsou velmi komplexní produkt, do kterého je zapojeno mnoho úzce propojených společností. Sestupná spirála by proto ovlivnila každého: Trh se zmenší, výroba klesne, a to by nakonec stálo pracovní místa. Přesto se na světě nenajde jen málokde jinde tolik odborných znalostí, znalostí a vášně pro automobilový průmysl jako v Německu. Opravdu chceme všechny tyto silné stránky pohřbít?” varuje před černým scénářem.

Pokud se tedy EU nevrátí od pokusů řídit neřiditelné k racionálnějšímu fungování, uštědří místní ekonomice další těžké rány. Především pak pro malé a střední podniky, které nemají dostatek zdrojů k tomu, aby se soustavně přizpůsobovaly neustálým politickým vrtochům. Aby tedy nedošlo na hromadné výpovědi, je zapotřebí přistoupit ke třem věcem. Politici musí jednak upustit od stále většího počtu regulací. Zadruhé je třeba snížit ceny elektřiny a zatřetí musí Německo znovu objevit své někdejší silné stránky.

Stejně tak Zipse poukazuje na riziko obchodní války, která se rozpoutala mezi Evropou, USA a Čínou. „Globální ekonomika je totiž velmi úzce propojená, a tak by to mělo i být. Aby svět mohl dosáhnout pokroku, je třeba, aby dodavatelské řetězce a pohyb zboží fungovaly bezproblémově tak jako v uplynulých dekádách,“ říká dále šéf BMW s tím, že současné protekcionistické snahy zmíněných regionů bere automobilka velmi vážně a s nemalými obavami.

EU totiž kupříkladu po výrobcích požaduje stále větší počet elektromobilů, zároveň však svými dalšími kroky razantně zvedá cenu elektřiny. To následně vede k vysokým výrobním nákladům, kvůli nimž by si taková auta mohl dovolit jen málokdo. Proto se třeba elektrické Mini vyrábí v Číně, kde jsou nižší nejen energetické, ale i mzdové náklady. Jenže kvůli dodatečným clům musí BMW nyní do unijní kasy odvádět o 30 procent víc peněz než dřív. Komu to pomáhá? Zase jen Číňanům, které šéf BMW na rozdíl od mnoha jiných nepodceňuje.

Zipse dodává, že prozatím mají značky jako BMW velkou výhodu v již vybudovaném servisním zázemí, ta ale může poměrně rychle pominout. Poté evropský automobilový průmysl nebude mít proti zahraničním výrobcům jedinou reálnou ochranu, zvláště když ta politická se často obrací proti starému kontinentu. Vidí to už i děti školou povinné, snad jednou prozře i Brusel.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec