Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Je to další pokus, který jasně ukazuje, jak rychle a intenzivně baterie moderních elektrifikovaných aut s časem ztrácí svou původní kapacitu. A „nevhodný” způsob využití vývoj jen zhoršuje. Situace je tak mizerná, že se v testu Němců i jednooký stal králem mezi slepci.

Baterie s rostoucím stářím degradují, tak to zkrátka je. A je celkem jedno, zda je používá váš mobil, notebook nebo auto, pokaždé lze počítat s pozvolnou redukcí dostupné kapacity. Tento problém navíc umocňuje fakt, že tomu nelze zabránit, celý proces se dá pouze zpomalit. Asi nejvíc to poznáte u notebooků, které jsou v nejmenší míře vystaveny negativnímu působení podnebních podmínek, jako je třeba přílišný chlad či naopak obrovské horko. U mobilů je už degradace rychlejší, na druhou stranu ale tyto přístroje používají baterie s nejmenší kapacitou, a tak jejich nahrazení finančně tolik nebolí.

Pak jsou tu ale automobily, kdy u těch čistě elektrických cena náhradního paketu snadno převýšit zůstatkovou hodnotu i zánovního vozu. Podobně jsou na tom ovšem i novější plug-in hybridy, neboť výrobci do jejich útrob pěchují takové akumulátory, jaké ještě před pár lety používala čistě elektrická auta. To z nich následně dělá podobně bezcenné ojetiny, což majitelům vhání slzy do očí. Zvlášť pokud je u toho prémiová značka, která je na úvod zkasírovala o nemalé peníze.

Německý autoklub ADAC se nově ve spolupráci se společností Aviloo rozhodl zjistit, u jakého výrobce si baterie drží největší kapacitu po nejdelší dobu. Z toho důvodu bylo zmapováno 28 500 plug-in hybridních vozů šesti různých značek, u kterých byl zjišťován tzv. SoH neboli State of Health. Tak je označována metodika výpočtu zůstatkové kapacity, kdy je poměřován stav po určité době užívání se zcela novým. Výsledek je pak uváděn v procentech, jak jsme zvyklí, nejde tedy o nic nového či neobvyklého.

ADAC přitom jako „zdravou“ baterii bere takovou, která po najetí 50 tisíc kilometrů dokáže pobrat alespoň 92 procent původní kapacity. S metou 100 000 km se již kladně vnímaný SoH snižuje na 88 procent, po najetí 150 000 km jde o 84 procent a po dosažení 200 tisíc kilometrů může baterie klesnout na 80 procent. Stranou teď na chvíli necháme, nakolik bizarní vlastně je, že ztráta klidně i celé pětiny kapacity je někým vnímáno jako dobrý výsledek, a zaměříme se skóre aut jednotlivých značek.

Na čelo pelotonu se poměrně překvapivě dostal Mercedes-Benz, jehož hybrid yi plug-in hybridy jsou v tomto ohledu pravidelně zdrojem kritiky. Přesto všechno však jejich baterie dokážou po najetí 200 tisíc kilometrů pobrat zhruba 90 procent původní kapacity, tedy podobně jako u BMW. Rozdíl je však v tom, že třícípá hvězda daného výsledku dosahuje i při vysokém využití elektrické části ústrojí, zatímco mnichovští při větším využití spalovacího motoru. Při favorizaci elektřiny již kapacita klesá na 77 procent. Obojí je podle nás velká mizérie, ale někdo musel „vyhrát”. Všichni ostatní jsou na tom jen hůř.

Volkswagen a Volvo se drží na přibližně 85 procentech, a to rovněž po najetí 200 tisíc kilometrů, zatímco u Fordu klesá SoH na 90 procent už po najetí 25 000 km. Data spojená s vyšším nájezdem nejsou v případě modrého oválu k dispozici, nicméně takový propad po tak krátkém používání je opravdu dramatický. A je otázkou, zda na tom značka nebude jako Mitsubishi, kde po najetí 100 tisíc km klesá kapacita pod 80 procent a po najetí dvojnásobku při vyšším využití elektrické části dokonce pod 70 procent.

Jak tyto výsledky vnímat? Záleží na vašem vztahu k elektrické mobilitě. Zkuste se ale na celou záležitost optikou majitelů spalovacích aut té které značky, u nichž by výkon motoru po 200 000 km, tedy nijak výrazně velkém nájezdu, chronicky klesal i o víc než 30 procent. Anebo jeho auta měla najednou 40litrovou nádrž místo 60litrové. Něco takového by způsobilo skandál, vedle kterého by se Dieselgate jevila jako pohádka z oříšku královny Naft. A u elektrických aut to máme brát jako standard a o polovinu lepší stav jako výhru? Přijde nám to absurdní.

Pokud budete spalovacímu autu věnovat patřičnou péči a občas v něm něco vyměníte, může vám sloužit s relativně malými náklady pomalu donekonečna. A také v tom leží jejich prozatímní nadřazenost proti elektrickým autům, jejichž možnosti i v tomto ohledu stojí a padají bateriemi. Tedy spíš znovu padají - jsou drahé a nevydrží, to je ve zkratce celý příběh. Že jsou těžké, mají mizernou energetickou hustotu a ještě je nejde opravdu rychle dobít, už ani nemusíme dodávat.

Zdroj: ADAC

Petr Prokopec