BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu

Na první dobrou to vypadá jako „něco”, pohled pod pokličku ale ukazuje pořád stejnou realitu. Progresivní komentátoři přesto vítězoslavně mávají jízdou BMW i3, které zvládlo necelých šest tisíc kilometrů s třemi hodinami u nabíječky, a ptají se, jestli už nám to konečně stačí. Odpověď je prostá: Nestačí, nemůže.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu

před 26 minutami | Petr Miler

BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu

/

Foto: BMW

Na první dobrou to vypadá jako „něco”, pohled pod pokličku ale ukazuje pořád stejnou realitu. Progresivní komentátoři přesto vítězoslavně mávají jízdou BMW i3, které zvládlo necelých šest tisíc kilometrů s třemi hodinami u nabíječky, a ptají se, jestli už nám to konečně stačí. Odpověď je prostá: Nestačí, nemůže.

Automobilky v posledních letech připomínají žáky, kteří přinesou domů pětku z matematiky, ale hrdě mávají pochvalou za to, že si před písemkou pěkně ořezali tužku. Jinak si nelze vysvětlit nadšení, s jakým mnichovské BMW vypustilo do světa zprávu o svém nejnovějším „rekordu”. Nové elektrické BMW i3 ve verzi 50 xDrive totiž zvládlo trasu ze severu Norska až na jih Španělska - celkem 5 886,7 kilometru - s celkovým časem nabíjení 2 hodiny a 46 minut.

To na první pohled nepůsobí jako špatný poměr a progresivní média z toho okamžitě dostala záchvat euforie. Například americký Jalopnik zprávu naservíroval s až arogantním dovětkem, že tohle přece musí stačit k rozptýlení jakýchkoli obav z dojezdu, a téměř se vysmívá všem pochybovačům otázkou: „Už je to pro vás dost rychlé?”

Asi čekali ticho, ale my bez okolků křičíme: Ne, není. Stačí poodhrnout hustou marketingovou mlhu, podívat se na detaily celé akce a člověk neví, jestli se má smát, nebo brečet nad tím, co dnes někteří považují za odzbrojující argument. Pro člověka s rozumem a zkušeností je to pořád pravý opak.

Hra na čísla a absurdita otroctví plánování

BMW neprodává nic než výsledek přihlouplé hry, pár zdánlivě zajímavých čísel. Realita ho evidentně ani náznakem nezajímala - honilo titulek do médií od těch, kteří nekritizují, pro ty, kteří víc nečtou. Aby totiž mohlo takové číslo vzniknout, muselo se celé cestování podřídit jedinému cíli - minimalizovat čas strávený s kabelem v ruce. Nešlo o žádnou normální jízdu, jakou by absolvoval běžný řidič na dovolenou nebo obchodní cestu. Byla to doslova vědecká expedice řízená podle přesného síťového grafu, kde se trasa optimalizovala čistě podle polohy a výkonu veřejné nabíjecí infrastruktury. Takhle - krom BMW při této kejkli - ještě nikdo nikam nejel.

Technik za volantem (doprovázený dalšími dvěma podpůrnými vozy, už to mluví za vše) musel skákat z jedné pečlivě vytipované ultrarychlé nabíječky na druhou, hlídat ideální teplotu baterie a přijíždět ke stojanům někdy i „na výpary” - v jednom případě dokonce dorazil s nulou procent a nulovým dojezdem - jen aby z limitovaných možností nabíjení vyždímal maximum. A i při této dokonale naplánované akci, u které chyběl snad už jen podpůrný vrtulník a kamion s mobilní nabíječkou, onen tým lidí narazil na stanici, kde překvapivě nefungoval ani jeden stojan.

A to nemluvíme o samotném tempu jízdy. Průměrná rychlost celé této šestitisícové anabáze činila směšných 79,7 km/h. Vzhledem k tomu, že většina trasy vedla po evropských dálnicích, je jasné, že se i3 muselo pravidelně ploužit tempem, kdy překáželo i kamionům, aby udrželo spotřebu na 12,5 kWh na 100 km. Zkuste s tímto autem vyrazit na německý Autobahn a jet na tamní možnosti šnečím tempem mezi 160 a 180 km/h. Spotřeba vyletí přes 30 kilowatthodin jako nic a ze tří hodin u nabíječky je rázem půl dne.

Patnáct minut svobody proti třem hodinám stresu

Propagátoři bateriového pohonu teď jistě namítnou, že necelé tři hodiny za skoro šest tisíc kilometrů jsou přece zanedbatelné. Vždyť to vychází na necelé tři minuty na sto kilometrů. Zní to přijatelně, ale je to matoucí - v tomhle srovnání vůbec nejde o to, jestli v cíli ušetříte dvě hodiny života. Jde o diametrální rozdíl mezi tím, co můžete, a tím, co musíte

Vezměte si obyčejné naftové BMW 320d. Na takovou trasu budete tankovat zhruba pětkrát nebo šestkrát. Každá zastávka u čerpací stanice vám zabere klidně tři minuty, i když se budete flákat. Celkem tedy strávíte čerpáním paliva kolem 15 až 18 minut. Ano, v poměru k celkové době třídenní cesty to na papíře nevypadá jako konec světa. Ale ten propastný rozdíl je v tom, jak těch patnáct minut vznikne.

Se spalovacím autem jedete, jak chcete, kdy chcete a kudy chcete. Pokud máte chuť, valíte po dálnici dvoustovkou. Když vás přepadne hlad, zastavíte u první sympatické restaurace, a ne u betonového placu u transformátoru, kde zrovna trčí čtyřistakilowattový stojan, na kterém si možná upečete popcorn, když se trochu povrtáte ve vedení. Když vidíte zajímavou odbočku, prostě tam zahnete, protože víte, že pumpa je na každém rohu a plnou nádrž máte za chvilku bez ohledu na to, jestli mrzne, je třicet stupňů nad nulou, jsou čtyři ráno nebo dvě odpoledne.

U elektromobilu musíte i při tomto „rekordním” výkonu všechno podřídit autu. A nabíječkám. A dál nic. Už nesloužíte sobě, děláte poskoka baterii. Musíte ji předehřívat, musíte jí vybírat správné krmítko a musíte se ploužit tak, abyste ji moc nevyčerpali. Tři hodiny nabíjení v ideálních podmínkách nejsou vítězstvím nad spalovacím motorem - je to jen důkaz, jak moc musíte ohnout vlastní svobodu, abyste se stejně ani přiblížili něčemu, co je u běžného auta naprostá samozřejmost. Za takových podmínek už výsledek BMW moc pěkně nezní, co říkáte?

Bavíme se zkrátka o 15 minutách proti 3 hodinám, kdy i pro ony tři hodiny musíte s týmem techniků udělat první poslední, abyste to takhle „rychle” zvládli. Co musíte udělat pro oněch 15 minut? Sami? Nebo s rodinou, která si ale hledí svého? Absolutně nic. Prostě jedete a maximálně sem tam na dálnici zkontrolujete, zda vašich 50 km dojezdu není míň než vzdálenost k další pumpě u cesty. Konec plánování.

Stejná písnička jako u škodovky

Celý tento pokus BMW nápadně připomíná nedávné PR cvičení mladoboleslavské Škody, která se chlubila tím, jak její elektrická novinka dojela z Česka k moři na jedno nabití - ovšem tempem tak hlemýždím, že by ji na kole předjel i Tadej Pogačar. Kdo takhle někam jezdí? Nikdo nikam. Stejně jako v případě BMW.

Automobilky zkrátka utrácejí miliony za to, aby nám dokázaly, že jejich elektrické vozy ani v dokonale sterilních podmínkách, s vypětím všech sil a za cenu totální ztráty řidičského komfortu nedokážou napodobit to, co jakýkoli dvacet let starý diesel zvládne s prstem v nose a bez jakéhokoli plánování. Tohle je jeden z hlavních problémů elektrických aut a všechny tyhle pokusy dokázat, že neexistuje, jen podtrhují to, jak moc je s námi pořád přítomen.

O víkendu jsem se bavil s jedním z člověkem z jiné německé automobilky a položil mi v jednu chvíli otázku ve stylu: „Proč ten odpor?” Řekl jsem mu jedinou větu: „Protože elektrická auta pro naprostou většinu lidí nepřináší absolutně nic navíc oproti tomu, co si dávno mohou koupit za zlomek ceny a provozovat to se zlomkovými náklady.” Ve skutečnosti jim leccos berou a ještě si za to nechávají připlatit. Za takové situace nemůže hru na pokrok akceptovat nikdo soudný - přesto tuhle hru dnes hraje kdekdo a čertí se na ty, kteří ji hrát odmítají.

BMW i3 50 xDrive je možná špičkou současné elektrické techniky, tím směšněji ale vyznívá to, čeho vlastně dosáhlo - brutální prohry ve srovnání s něčím dáno vymyšleným. Vysmívat se na základě takové „jízdy podle jízdního řádu” lidem, kteří nechtějí vyměnit svobodu za tříhodinové otroctví u nabíječek, jen ukazuje, jak moc se elektromobilní bublina odtrhla od reality běžného života.


BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 1 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 01BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 2 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 02BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 3 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 03BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 4 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 04BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 5 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 05BMW se chlubí „zázrakem” elektromobility. Někteří se hned vysmívají pochybovačům, realita za PR mlhou je ale k smíchu - 6 - BMW i3 2026 dojezd marketing bs 06
Fotky BMW podtrhují celé dílo, když akcentují to, s jakými složitými podnebnými podmínkami muselo auto po cestě bojovat. Nedivili bychom se, kdyby i „co nejlepší počasí” bylo součástí rovnice... Foto: BMW

Zdroje: BMW, Jalopnik

Petr Miler

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše