Autoforum

/

Foto: Pixabay, CC0 Public Domain

Uvědomíme-li si, jakým ohromným vývojem prošla auta za posledních několik dekád a jak se změnila silniční síť, je naprosto absurdní, že jsou stále drakoničtěji vymáhané ty samé rychlostní limity. Proč zrovna letošek přináší změny, netušíme, ale buďme rádi, v Německu mohou zamířit opačným směrem.

Letošní rok přinese českým motoristům vlastně tragikomickou, ale ve své podstatě stejně pozitivní změnu. Poprvé od roku 1979, kdy byly po předchozím úplném zrušení překotně znovu zavedeny rychlostní limity kvůli nedostatku ropy, totiž budou moci ve své domovině jet legálně víc 130 km/h. V létě totiž bude na úseku dálnice D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi povoleno jet stopadesátkou. Jde o první zhruba 50 kilometrů dlouhou vlaštovku, po které mají přilétnout i další. Ředitelství silnic a dálnic totiž již vytipovalo, že rychleji by se mohlo jezdit také po D11 mezi Kolínem a Jaroměří, stejně jako po D1 mezi Bělotínem a Bílovcem.

Česko kupodivu není jedinou zemí Evropské unie, kde se od letoška nebudete muset bát o řidičský průkaz, pokud vám pravá noha spočine na plynovém pedálu trochu víc. Jak připomínají kolegové z Focusu, zavedení stopadesátky oznámil také italský ministr dopravy Matteo Salvini, dle kterého bude vyšší tempo souviset s těmi úseky, kde jsou tři jízdní pruhy v jednom směru. Nic konkrétního však zatím nebylo zmíněno, prozatím tedy na Apeninském poloostrově stejně jako u nás platí limit 130 km/h.

Přesunout se můžeme do Rakouska, kde se politické strany již dohodly na zvýšení nejvyšší povolené rychlosti rovněž na 150 km/h. Zatím jen není jisté, zda půjde o vybrané úseky, nebo bude změna plošná. Ve Španělsku se oproti tomu vyšším tempem již jezdit může, nicméně stopadesátka je povolena pouze pro automobilky testující svá vozidla. Policii na ně upozorňuje speciální registrační značka s vtipným symbolem V12. Běžní motoristé zatím mají smůlu, kvalita tamních vozovek by ale zvednutí limitů umožnila.

Se stotřicítkou pak od letošního léta může počítat Nizozemí, kde začal před pěti lety platit limit 100 km/h, a to kvůli emisím. Protože ale dané opatření v tomto ohledu nepřineslo vůbec vnic, dojde k návratu původního omezení. Nejprve sice jen na vybraných úsecích, posléze by se ale měla přidat prakticky celá dálniční síť. Pokud se tak opravdu stane, dostane se většina Evropy do značného kontrastu s Německem, kde momentálně na většině Autobahnů neplatí žádné rychlostní omezení, někteří z tamních politiků ale dál usilují o zavedení plošného limitu.

Činí tak, i když přitom německé dálnice dlouhodobě platí za vůbec nejbezpečnější na světě optikou kilometrového výkonu. Pravidelně se proto mluví o zavedení limitů, přičemž posedlost zelenou ideologií by měla vést dokonce ke snížení tempa na pouhých 120 km/h. To nyní požaduje hlavně levice, zatímco zelení by byli poněkud velkorysejší a zavedli by stotřicítku. Na okreskách by ale pro změnu chtěli v takové chvíli omezit povolené tempo na 80 km/h.

Většina ostatních stran zatím rozlet motoristů omezit nehodlá, mnozí zákonodárci ovšem chtějí zpřísnit dohled nad provozem skrze inteligentní techniku. Ta by totiž umožňovala kupříkladu dočasně snížit povolenou rychlost třeba při dešti a podobně. Vskutku se tak vlastně rýsuje reálná možnost, že ve finále to budou Němci, kdo budou jezdit do Čech, aby mohli využít potenciál svých aut, zatímco momentálně je tomu naopak.

Dodejme, že jednu éru rozvolňování rychlostních limitů si Česko resp. Československo už užilo, vyvrcholila rokem 1976, kdy byly zrušeny prakticky veškeré rychlostní limity krom denní jízdy ve městě. Jak už padlo, tento stav bohužel neměl dlouhého trvání, i když z hlediska bezpečnosti provozu byl prokazatelně prospěšný. Že bychom tentokrát skončili znovu u plošně neomezené rychlosti, si nemalujeme, ale snít o tom můžeme...

Zdroj: Focus, ŘSD

Petr Prokopec