Autoforum

/

Foto: Tesla

Tohle už opravdu není náhoda nebo anomálie. Tesly jsou největší propadáky u německých STK, čtvrtina jich neprojde prvními dánskými STK a v Nizozemsku? Tam si fidlátka balí dokonce víc jak třetina vozů při první kontrole kvůli technickým potížím. Hotový bezúdržbový zázrak, že?

Kolikrát jsme už slyšeli pohádku o tom, jak elektrický pohon zcela změní pohled na vlastnictví aut. Je konstrukčně jednodušší, využívá méně pohyblivých částí, a tak i dává smysl, že bude vyžadovat méně péče a odvděčí se přesto větší výdrží a spolehlivostí. Šedá je ovšem teorie a zelený strom života.

Stačilo pár let, než elektromobily v provozu začaly ve větší míře zestárnou, než se jich dostalo „do oběhu” dost na to, aby byla jejich spolehlivost reálně měřitelná a všechna tahle očekávání dostávají mohutně na frak. A nejde tu o žádné anekdotické důkaz, ale velmi tvrdá, obtížně zpochybnitelná data. Týkají se v prvé řadě Tesel, ale házet problémy jen na jednu značku by nebylo fér - u ostatních výrobců často neumíme elektrické typy dostatečně zřetelně oddělit, popř. je jich v provozu pořád moc málo a krátce na to, aby se ve statistikách objevovaly. V tomto je Tesla skutečně napřed.

Tak se stalo, že je už druhým rokem největším propadákem německých STK, je horší než Dacie a spol. A není to tak, že by se jen Němci Tesle dopředu revanšovali za někdy kontroverzní postoje Elona Muska - dánskou obdobou STK v současné době neprochází takřka čtvrtina všech Tesel roku 2020. Po pouhých čtyřech letech provozu tedy Tesly mají natolik závažné problémy, že s nimi téměř každý čtvrtý majitel nesmí znovu na silnice po první STK. To je velmi špatná bilance.

A není to ani problém pouze dvou zemí. Kolegové z nizozemského Autoblogu se dostali k datům, která vykreslují obdobnou bilanci Tesel v zemi tulipánů. A hezčí obrázek to není, naopak je ještě horší.

Ještě než probereme konkrétní čísla data, nahlédneme na moment do zákulisí. Nizozemská obdoba STK počítá podobně jako v Česku jednak s tzv. informačními body, tedy jakýmisi varováními před bujícími problémy, které by v budoucnu mohly vést k neschválení vozu k dalšímu provozu. V jejich případě má majitel jeden rok na jejich odstranění. Pokud ale technici narazí na tzv. kritické body, auto znovu nemůže na veřejné komunikace okamžitě. Návrat je pak - znovu podobně jako u nás - možný jen tehdy, než jsou odstraněny a vůz projde další kontrolou bez problémů.

V Nizozemí byly dosud registrační značky vydány pro 61 613 kusů Modelu 3, z nichž 55 610 již prošlo inspekcemi. Při nich pak bylo odhaleno 5 116 informačních bodů a 18 874 kritických. Jinými slovy tedy 34 procent (!) všech elektrických sedanů nemohlo po první (!) technické kontrole zpátky do provozu. Nešlo tedy již o každé čtvrté auto jako v Dánsku, nýbrž o každé třetí.

Když se přitom zadíváme na výčet závad, které technici objevili, ukazuje se, že jejich nemalá část jde na konto podvozku či ignorace majitelů, kteří zřejmě skutečně začali žít v tom, že jejich auto nepotřebuje žádnou péči. V 2 787 případech byl totiž nedostačující profil pneumatik, ve 2 619 případech šlo o špatný tlak a u 1 892 aut byly pneumatiky poškozené. Poslední zmíněný aspekt často poukazuje na problémy s podvozkem spíš než na nárazové mechanické poškození, to samé hlásí technici v Německu.

Tlak a vzorek jsou banality, které se opraví snadno, horší je to se světly, které vedly ke stopce ve víc jak 10 tisících případech. V 7 588 případech špatně fungovala ta potkávací, v dalších 2 706 případech šlo o mlhovky. Mimo to 362 lidem nefungovalo či fungovalo nedostatečně osvětlení registrační značky. Kritika se pak u 1 253 aut stočila ke špatně fungujícím stěračům a u 295 vozů k nesprávně fungujícím ostřikovačům. Ve finále pak lze zmínit ještě uvolněný kloub řízení (431 aut) a korozi brzd (350 aut), což jsou znovu vážné problémy.

Můžete namítnout, že s elektrickým pohonem jako takovým problémy nebývají, což je fakt. Ale to nebývají obvykle ani s tím spalovacím. A to je právě to - potíže jsou s tisícem jiných věcí, které se snadno mohou kazit stejně často nebo i častěji třeba kvůli tomu, že jde o neobvykle těžká auta. Tahle pohádka prostě v praxi nefunguje, na autech je bez ohledu na pohon spousta jiných věcí, které se mohou pokazit. A výrobci je nezřídka kvůli nákladům na elektrický pohon vývojově či výrobně zanedbávají víc, než by bylo zdrávo.

Zdroj: Autoblog.nl

Petr Prokopec