Autoforum

/

Foto: Mobil in Deutschland, tiskové materiály

Pokud dojde na debatu o to, zda by náhodou nešla spalovací auta „vyčistit” s pomocí syntetických paliv, obvykle je reakcí jejich odpůrců to, že by stejně byla moc drahá. ADAC od konce května jezdil na HVO 100 a došel k jiným závěrům.

„Nevěřte Řekům, nevěřte Danajcům, ani když vám přinášejí dary,“ varoval obyvatele Troje věštec Láokoon. Ti jej ale neposlechli a dřevěného koně, v jehož útrobách se skrývali nepřátelští vojáci, odtáhli za hradby. Troja následně padla.

My bychom tato slova mohli vztáhnout k elektromobilitě a syntetickým palivům. V prvém případě totiž výrobci i politici již léta slibují, že dojde na výrazné zlevnění. V tom druhém pro změnu bylo zmiňováno, že výrobní náklady jsou natolik vysoké, že e-paliva nakonec motoristy vyjdou na větší sumy, než jaké by dali za bateriový pohon a elektřinu. A jakkoli je pravdou, že elektromobily jsou levnější než třeba v roce 2014, za dostupné masám je nadále považovat nemůžeme, a to ani přes extrémní a naprosto umělé zdražení spalovacích aut. Syntetická paliva se naopak takovou dírou do rozpočtů být nezdají.

V Německu je totiž možné od konce května na čerpacích stanicích běžně pořídit naftu HVO 100. Tedy nikoli takovou, která pochází z ropy, nýbrž ekologický produkt, jenž vzniká z bioodpadu, jako je třeba použitý olej na vaření. Německý autoklub ADAC proto přistoupil ke srovnání, která měla lidem dopředu vykreslit, zda přechodem na ekologické palivo nepřijdou na buben. Při svých výpočtech pak kalkuloval s pětiletým provozem, kdy je každoročně najeto 15 tisíc kilometrů, tedy v podstatě s evropským standardem.

Výsledky, k nimž Němci dospěli, jsou fackou do tváře kritiků e-paliv. V případě Volkswagenu Golf 2,0 TDI se totiž měsíční útrata za pohonné hmoty zvedla o pouhých 5,62 Eur (cca 140 Kč) na 97,87 Eur (2 450 Kč). Podobně tomu pak bylo i u dvou dalších zkoumaných aut, a to u BMW 520d Touring (posun o 6,75 Eur/169 Kč na 117,45 Eur/2 930 Kč) a Mercedesu C220d Kombi (posun o 5,87 Eur/147 Kč na 102,22 Eur/2 550 Kč).

Němci přitom mají od 1. ledna letošního roku uzákoněnou minimální mzdu ve výši 2 054 Eur (asi 51 300 Kč). I kdyby jim tedy měsíčně již žádné další peníze na účtu nepřistály, zvýšení plateb za pohonné hmoty o nějakých 150 Kč ani nepoznají. A dá se předpokládat, že ve finále by se nemuselo jednat o problém ani v Česku, kde je minimální mzda nižší (18 900 Kč). Mimo jiné i proto, že cena HVO 100 má být stálá, neboť se do ní nebudou propisovat vrtochy těžařů ropy.

Běžná motorová nafta u nás totiž v dubnu stála v průměru 39,30 Kč za litr, tedy o 3,60 Kč více, než tomu bylo před pár dny. Při jedné 40litrové nádrži se zde tedy bavíme o rozdílu 144 korun, který odpovídá onomu rozdílu mezi fosilní a syntetickou naftou. Tato suma ale mířila jen do kapes ropných šejků, aniž by svět změnila. HVO 100 však má potenciál zredukovat emise CO2 až o 90 procent, stejně jako je se syntetickou naftou spojen také pokles emisí NOx či síry.

Nyní si představte, že by směrem k syntetickým palivům mířila stejná politická podpora, a tedy stejné miliardy, jako je tomu v případě elektromobility. V té chvíli by ceny na čerpacích stanicích dokonce ještě klesly, fosilní naftu by netankoval snad nikdo. A k čistotě ovzduší by ihned začaly přispívat stovky milionů aut, nikoli stovky tisíc, jako je tomu u elektromobility. Že se tak neděje, jen dokládá, jak moc vážně to politici s ochranou životního prostředí myslí.

Zdroj: ADAC

Petr Prokopec