Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jako koncept vážně nepůsobí. A z českých aut nenaznačuje jen řešení jednoho budoucího, v lecčems připomíná i to, kterému již začíná zvonit hrana.

Seat minulý týden překvapil i nepřekvapil tím, že vytáhl údajný koncept nové generace Toleda. Překvapil tím, že to vůbec udělal, podobný krok se nečekal, samotné ztvárnění vozu ale už moc překvapivé není. Je to klon loňského konceptu Škoda Mission L a nakonec i znamení jeho dalšího posunu k sériové výrobě - ostatně se bude i vyrábět tam, odkud brzy začnou sjíždět obdobné škodovky zatím neznámého jména. To všechno ale už víme, co prozradily první chvíle strávené poblíž skutečného Toleda 2012 a v jeho nitru?

Předně je třeba říci, že jako koncept toto auto opravdu nepůsobí ani v nejmenším. Jestliže u Mission L bylo možné najít alespoň detaily, které se do série zaručeně nedostanou, Toledo je skoro přesně takové, jak bude vypadat i sériová verze. Snad jen zmizí trocha lepších materiálů v kabině (třeba kožené obšití palubní desky si koncern VW nechá spíše pro Porsche), jinak moc není co ubírat.

Právě úzká spojitost se stejným vozem od škodovky ve mně budí nejvíce kontroverze. Že koncern Volkswagen udělá z jednoho auta pět, to není nic nového, ale krom levného mini Škoda Citigo a jeho sourozenců nikdy nesáhl k tomu, že by prakticky stejný vůz prodával pod různými značkami. A3, Golf, Leon, Octavia, to všechno jsou technicky shodné vozy, nelze ale tvrdit, že je jedno kopií druhého. U dvojičky Toledo/Rapid (nebo Populár či jakkoli jinak) se ale přesně to očividně stane. A myslím, že to není dobře - Volkswagen se měl rozhodnout, jestli tímto vozem podpoří růst Škody, nebo vytrhne trn z paty skomírajícímu Seatu. Chtít obojí může ve výsledku znamenat nemít nic.

Je nové Toledo hezké? No, určitě není ošklivé, ale řekl bych, na horkou novinku působí poněkud nevýrazně. Dostalo do vínku jen malou trochu emocí, navíc recyklovaných. A to hned dvakrát. Zatímco zvenku vůz připomíná koncept Mission L, uvnitř se vás pak zhostí pocity jako za volantem současné Octavie. Nejsem z těch, kteří by v ní trávili každý den, přesto jsem si v Toledu připadal jako ve starém známém autě. Vůz z druhé generace oktávky přejal některé ovladače, ale hlavně celkový styl řešení vnitřku, který nezakryje ani trochu jinak „pokroucený” volant.

Je to špatně? Ani ne, u osvědčených komponentů alespoň víte, co vás čeká po 110 000 km. Jen auto emoción to zrovna není. Také zavazadelník a místo pro zadní cestující jako v Octavii jsou ve své podstatě příjemná vlastnost, jen je otázkou, jestli zrovna ten zákazníci Seatu masírovaní roky emotivními kampaněmi právě takové přednosti očekávají.

Zkrátka a jednoduše, tohle auto je každým coulem Škoda - racionální, praktické, obtížně kritizovatelné, ale také dost nudné. Paradoxně nudnější než Mission L, tento koncept měl více šmrncu, ač to byl také dost odměřený výtvor. Výhodou je, že nadšení majitelé Octavie druhé generace budou moci i po konci její éry v jiném autosalonu kupovat auto, které budí dost podobné pocity a pravděpodobně bude i o dost levnější. Nebo si zájemci o sériovou Mission L budou moci nechat o pár kroků vedle nechat vůz odít do takových barev, které vám Škoda Auto ze své nudné palety metalíz nedá vybrat.

Pár předností by se tedy našlo, ale bude to stačit na úspěch? V našich končinách asi těžko, těch pár odlišností „pravou škodovku” ze sedla nevyhodí. Jinde ve světě by to ale docela dobře stačit mohlo.

Tip: Projděte si všechny žhavé automobilové novinky v našem speciálu k ženevskému autosalonu 2012

Ladislav Soukup