Autoforum

/

Foto: Tonar

Podobná monstra známe z dob SSSR, Rusové je ale vyrábí a používají i dnes. Tohle už vážně není náklaďák, ale automobilový vlak do terénu, který dosahuje hmotnosti skoro 170 tun.

Sovětský svaz není z hlediska geopolitických dějin planety příliš pozitivním tématem, přesto Sověti a později Rusové dali světu leccos zajímavého. A mezi vším i ty nejbláznivější pojízdné kolosy, jaké lidstvo poznalo. Některá monstra vážící až 310 tun udivují dodnes, kolové obludy s motory V12 o objemu 38,9 litru uměly utáhnout prakticky cokoli kudykoli a nezastavitelné náklaďáky křižovaly neprostupnou krajinu Sibiře, než je na pozici nezastavitelných transportérů vystřídaly modernější stroje.

Odvážné projekty z dob SSSR následují nové modely podobných rozměrů vznikající v současných továrnách na území Ruské federace. Jedním z následníků až absurdně obrovských automobilů je mastodont jménem 7502 z dílen firmy Tonar.

U nás už dříve ve stručnosti zmíněný automobilový vlak do terénu se tyčí nad všechny elementy běžně se pohybující po zemi. Více než čtyři a půl metru vysoký Tonar-7502 vznikl s cílem zpřístupnit odlehlé oblasti Ruska kvůli těžbě železné rudy. Na sibiřské přírodní podmínky přestaly běžné kamiony a zejména za nízkých teplot u nich ve velkém docházelo k praskání pružin, kromě toho měly náklaďáky s několika přívěsy problém se zatáčením. Docházelo k značnému pnutí v případě ojí a nedostatečný byl i maximální rejd kol.

Nahradil je tedy tento stroj dlouhý 28 metrů s celkovou hmotností necelých 170 tun. Nosnost je celkem 127 tun, přičemž toto množství železné rudy se vejde do dvou devítimetrových přívěsů. Devět metrů na délku má pak i samotný tahač, jemuž se pod kapotu nastěhoval podélný 19litrový turbodiesel Cummins QSK naladěný na 760 koní výkonu a 3 084 Nm točivého momentu. Přenos výkonu má na starosti automatická převodovka Allison 6620 s retardérem, jež zásobuje všech šest kol. Maximální rychlost v plném zatížení je 45 km/h, bez nákladu může Tonar jet i o 20 km/h rychleji.

Za pohonnou jednotkou jako pro lokomotivu je modernizovaná kabina s lepším výhledem na všechny strany a dokonalejším odhlučněním. Další vymožeností je klimatizace a ohřev párem nezávislých topných těles. V případě nečekaného nárazu do překážky řidiče ochrání čtyři airbagy. Tolik jich v Rusku mají jen drahé vozy, podobně jako multifunkční barevný displej.

Podvozek připravený na všechny druhy sibiřského terénu počítá s instalací elastických gumových elementů. Jejich struktura byla maximálně zjednodušena, víceméně tedy nevyžaduje žádnou údržbu. Přesto by měla odolat výkyvům počasí v rozmezí od -60 do +50 stupňů Celsia. Pneumatiky o rozměru 385/95 R25 mají zesílenou konstrukci a terénní vzorek.

Továrna zatím prodala jediný, oranžový kolos, chystá ale ještě další dvě podobné, prý ještě větší příšery. Zbývá dodat, že první model 7502 dostal do vínku redukční převodovku ZF VG2700/400, která je nejodolnější na světě kvůli schopnosti přenést vstupní točivý moment až 35 tisíc newtonmetrů. Dojezdovou vzdálenost na jedno natankování řídí naftové zásoby dvou palivových nádrží, z nichž každá pobere 610 litrů. Na jak velký rádius to však vystačí, již firma nespecifikuje.

Interiér zaujme - na pracovní stroj - úrovní svého provedení, i když přístroje převzaté z jiných sériových kamionů mohou působit trochu chaoticky. Množství tlačítek je prý potřeba, protože lze každým spínačem ovládat jednu funkci rychlým stisknutím. Stroji kupodivu chybí kamerový systém, který by jistě usnadnil přesnost ovládání osmadvacetimetrového kolosu, podle Tonaru by ale nízké teploty a špína obraz během chvíle stejně degradovaly, proto se šofér musí spolehnout na vlastní smysly.

Firma naopak zapracovala na odhlučnění interiéru. Hluk pronikající k řidiči v běžném režimu motoru se prý podařilo udržet na hranici 70 dB, což je u podobných strojů snesitelná mez. Vzduch nasávaný do kabiny jde přes filtrační jednotku, která zachycuje nežádoucí prvky z ovzduší. Řízení pak má být navzdory kolosálnosti typu 7502 pro řidiče překvapivě snadnou prací nevyžadující zásadně jiný přístup oproti jiným automobilům - na hmotnost a velikost je údajně nutné myslet spíše z hlediska prostupnosti, nikoli ovladatelnosti.

Pokud by někdo měl o takové auto zájem, Tonar je připraven vyrobit další a dodat jej kamkoli do světa. Ovšem, s převzetím v jeho továrně začíná jeho cena na 42 milionech rublů, tedy asi 12,4 milionu Kč. Tušíme, že pro ježdění na chatu u nás sáhnete po něčem skromnějším, ale případně to berte jako tip na vhodný vánoční dárek...

Zdroj: Tonar

Mirek Mazal