Autoforum

/

Foto: Ferrari

Přijde vám tohle jako interiér auta, které stálo desítky milionů jen na úpravách? Výsledek vypadá spíš jako nějaká zpackaná replika stlučená z aut úplně jiných značek. Je to ale vážně Ferrari, navíc s obdivuhodnou technikou, přesto nám výsledek přijde dost nepřesvědčivý.

Na počátku 70. let minulého století začalo Ferrari nabízet model 365 GT4 2+2. Ten nepatřil mezi nejkrásnější, nabízel však čtyřmístný interiér. V roce 1976 na originál navázal nástupce v podobě kupé 400, které bylo vůbec prvním silničním vozem značky disponujícím vedle manuálu také automatickou převodovkou. Varianta 400i z roku 1979 pak přinesla náhradu tradičních karburátorů v podobě elektronického vstřikování Bosch, zatímco finální provedení 412 bylo pro změnu prvním Ferrari osazeným ABS.

Dnes na tuto modelovou řadu vzpomene jen málokdo, ostatně designem nenadchla ani v době svého zrodu. Pod krabicovou karoserii se podepsal Leonard Fioravanti v době svého působení u Pininfariny, který již předtím navrhl dvoumístné Ferrari 365 GTB/4 Daytona. V obou případech zvolil výraznou boční linii, která separovala vršek karoserie od spodku. Ta jediná ostatně zůstala zachována u všech variant, neboť jejich přední a zadní partie se vždy trochu měnily.

Proč se o tom ale vůbec zmiňujeme? Naši pozornost upoutala americká tuningová firma OMD (Otsuka Maxwell Design), na kterou se obrátil jeden z majitelů právě Ferrari 412. Ten se rozhodl, že utratí jakoukoli částku, aby z původního kupé vytvořil ohromující restomod. Nakonec ho to stálo šílených 1,8 milionu dolarů neboli 37,1 milionu korun, výsledkem je ale něco, co pohledy okolí odvrací ještě daleko snáz. Jakkoliv v případě techniky lze očekávat palce směřující směrem nahoru a dost možná i závist samotného Maranella.

OMD totiž původní 4,9litrový dvanáctiválec nahradilo moderní 6,5litrovou jednotkou převzatou z modelu 812 Superfast. Motor V12 ovšem prošel dalším laděním, neboť padáka dostalo přímé vstřikování, které bylo nahrazeno portovaným. Dorazilo také zakázkové sání, pročež lze očekávat vyšší výkon než standardních 800 koní. Na povel je navíc má manuální převodovka, která vznikla přepracováním automatu z Ferrari 599 GTB, neboť 812 Superfast se třemi pedály nikdy nedorazilo.

Tím nám ale pozitiva skutečně končí, zvenčí totiž kupé lákavě opravdu nepůsobí. OMD sáhlo po nových náraznících, roztáhlo blatníky, aby se pod ně vešla 18palcová kovaná kola Brixton, a původní „mrkačky“ nahradilo klasickými světlomety. Vše pak ještě okořenil dvoubarevný lak. Výsledek vypadá spíš jako replika než jako skutečné Ferrari, přičemž podle zadního spoileru ve tvaru kachního křídla byste nejspíše tipovali, že základem pro tuto kreaci byl starší muscle car.

O vnitřku to platí ještě spíš, i když byl „jen” skoro kompletně přečalouněn. Stalo se tak ale s pomocí mongolského kašmíru, tedy materiálu, za který se na jednu stranu platí přes 20 tisíc korun za metr, na tu druhou ale působí jako semiš instalovaný do míst, kde autory replik nenapadne použít nic jiného. Doprovázen je pak digitálním přístrojovým štítem a zakázkovými ovladači.

OMD uvádí, že přestavba vozu zabrala víc než 5 000 hodin ruční práce, čemuž samozřejmě věříme. Skoro se ale chce říci: „Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom...” Dokážeme si představit efektivnější způsoby využití snadno 40 milionů Kč i s původním autem, ale proti gustu...

Zdroj: OMD

Petr Prokopec