Autoforum

/

Foto: Ferrari

Tak velká čistka ve vedení Ferrari je krajně neobvyklá, firma si už po dekády zakládá na kontinuitě, zejména pokud výsledky odpovídají očekáváním. Šéf ovládajícího holdingu ale tlačí silou elektromobilitu a tři vrcholní manažeři tomu zjevně nechtějí asistovat.

O elektrifikaci aut se dnes mluví skoro neustále, zejména dle politiků jde o jediný čistý pohon. Že realita není zdaleka tak růžová, jsme probírali mnohokrát, zejména snahy o úplný konec spalovacích motorů jsou podle nás naprostý nesmysl. Stoprocentní přechod na elektromobilitu nedává smysl obecně, ještě menší ho pak ale dává v případě některých typů aut.

Typickým příkladem jsou supersporty, které majitelé používají pro ježdění často jen pár set kilometrů ročně. Však jsme psali o prodeji Pagani Lewise Hamiltona, které sám Brit už nechce používat kvůli jeho dvanáctiválcovému motoru. Přitom s autem nenajel ani 1 000 km za 7 let. Jestli takový vůz má takový nebo makový pohon je úplně jedno, nemá to vliv doslova na nic.

Proto nedává velký smysl tlak na elektrifikaci aut značek, jako je Ferrari. Moc dobře to věděl člověk, který firmě ještě loni šéfoval a veřejně argumentoval proti nucené elektrifikaci, podle něj „je vliv Ferrari na celkové emise provozovaných aut zanedbatelný, neboť průměrné dvanáctiválcové Ferrari najede ročně jen okolo 3 tisíc kilometrů a ve výsledku generuje mnohem méně emisí než hatchback s malým motorem používaný dennodenně”.

Tento přístup ho nakonec stál místo, neboť šéf mateřského koncernu Exor John Elkann horuje za elektromobilitu a osobně oznámil, že Italové v roce 2025 přijdou s elektromobilem, i kdyby cokoli. To se hezky říká, takové auto ale někdo musí vyvinout a vyrobit, ten někdo musí být technik a takoví lidé také mají svou čest. A s Elkannem už na jedné lodi jet nechtějí.

Automobilka tak zcela neobvykle oznámila, že se naráz loučí hned se třemi klíčovými lidmi. Podle oficiálního vyjádření chystá „novou organizační strukturu, která bude plně korespondovat se strategickými cíli, jako je exkluzivita, nadřazenost a udržitelnost“. S elektrifikací se tedy v Maranellu prostě počítá a na její oltář položí zjevně jakkoli velké oběti. V ohrožení je nyní hlavně atmosférický dvanáctiválec, nicméně za pár let může nemalou překážku představovat i přeplňovaný osmiválec, stejně jako nový šestiválec. A hlavní překážkou se zjevně stal dosavadní technický šéf značky.

Jde o Michaela Leiterse, bývalého špičkového technika Porsche, který v německé firmě působil od roku 2000 do roku 2013 a na závěr této éry vedl vývoj SUV značky, dojných krav Porsche. Od roku 2014 byl technickým šéfem Ferrari, nyní ale s okamžitou platností skončil. Není to žádný dinosaurus, neměl problém s turby ani hybridy, vždy se ale na věci díval racionálně a sliboval udržet při životě ikonické dvanáctiválcové motory.

Ještě nedávno uvedl, že motor V12 by mohl přežít alespoň jako jednotka určená zakázkovým kreacím typu SP3 Daytona. „Je to skvělá jednotka, která na 100 procent odpovídá požadavkům zákazníků a v rámci emisí CO2 má jen omezený dopad,“ řekl. Tím jen odkázal na skutečnost, že podobných motorů Ferrari prodá nanejvýš pár tisíc ročně, přičemž majitelé s nimi ve výsledku ani moc nejezdí.

Jakkoliv je to tedy ochráncům životního prostředí proti srsti, svými spalovacími jednotkami Ferrari přírodu příliš nezatíží. To se stane spíše v případě elektromobilů, u nichž bude třeba opravdu velký paket baterií, aby značka dostála svým standardům. Přesto Leiters zmiňoval, že za dvanáctiválec „je třeba bojovat“. Říkal to ještě minulý měsíc a jistě ani jeho tehdy nenapadlo, že by už 22. prosince ve firmě nemusel působit.

Možná nenapadlo, ale stalo se to. Výše zmíněnou bitvu zjevně prohrál a nyní náhle vyklízí pole. A není sám, neboť spolu s ním odchází také šéf výroby Vincenzo Regazzoni a šéf diverzifikace Nicola Boari. Asi bychom v historii firmy nenašli moment, kdy by ji najednou opustilo tolik členů nejvyššího vedení, od Ferrari se nejčastěji odchází do důchodu. Do toho má ale Leiters ve svých 49 letech daleko.

Pokud si uvědomíme, že k podobnému zemětřesení došlo nedávno u Hyundai, které opustí designový šéf Peter Schrayer a technický šéf Albert Biermann, pak je zjevné, že automobilová branže skutečně vstupuje do nové éry, kdy kdokoli s jiným než jedním „správným” názorem není žádán. I kdyby byl dobrý jakkoli a pro firmu udělal cokoli. Nechápeme to, tihle lidé dělají svoji práci dobře a jen se nedívají na svět s klapkami na očích. Proč to dělá třeba John Elkann, který musí sám vědět, že sázka na řešení nevycházející z představ zákazníků je značně ošidný přístup, nám uniká.

Zdroje: Ferrari, Autocar

Petr Prokopec