Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Torzní zadní náprava, pětistupňový manuál a posun v designu srovnatelný s faceliftem. Tohle že má být ten revoluční Golf?

Začít s psaním recenze tak důležitého automobilu, jako je nový Volkswagen Golf, je někdy složitější, než předstartovní přípravy raketoplánu. V počítači máte hromady stránek dopodrobna popisujících konstrukci, v tabulkách stovky čísel a než dojde na vylíčení skutečných dojmů, musíte se probrat dalšími a dalšími kvanty informací, které jsou podle autorů manuálu (a teď vycházím z poměru času stráveného za volantem a na nekonečné tiskové konferenci) zřejmě důležitější, než auto samotné. Takže, čím začít? Nejlépe asi tím, že teorii hodíte za hlavu, vezmete klíček a jdete se projet.

Než vyletí první kámen a obviníte mě, že si chci tímto na úvod ulehčit práci a vyhnout se technické rozborce, která nemalou část čtenářů bezpochyby zajímá, tak máte zčásti pravdu. Ale zamyslete se znovu. Můžeme v teoretické rovině napsat o novém Golfu něco, co ještě neznáte? Rozměry, motorizace, převodovky, detailní popis zcela nové platformy MQB, důležitost pro Volkswagen, tomu všemu a mnohému dalšímu se věnujeme už přes půl roku. Podle mě je nejvyšší čas odebrat se s Golfem rovnou na silnici. I když... Malou zastávku u jeho vzhledu si dát můžeme.

Potenciál ztratit se v davu

Neumím si to dost dobře vysvětlit, ale sedmý Golf vypadá na fotografiích poněkud lépe než naživo. Možná je to tím, že se u korporátních záběrů vždycky více dbá o zdůraznění jednotlivých prolisů na karoserii, obvykle zachycují nejlépe vybavené verze na velkých kolech a mám malé podezření, že se postoji auta a jeho proporcím někdy i pomůže roztažením snímku do šířky či jinou nenápadnou deformací. Tím nechci říct, že by byl dojem z prvního setkání s Golfem vysloveně špatný, je prostě jen trochu jiný, než jsem očekával.

Vyhraněný názor na vzhled nového Golfu určitě nemám. Je to spíše směs pozitivních a rozporných pocitů, které zažívá každý, kdo se neví rozhodnout v prvním okamžiku a podobné otázky raději řeší s odstupem. V tuto chvíli můžu říci, že se mi líbí přímočarost designu a jasná návaznost na předchůdce. Golf pomalu zraje způsobem, který není nepodobný Porsche 911. Spoustu řidičů považuje podobný přístup za vykrádání vlastních nápadů a je pro ně důvodem k odsouzení, další ale budou spíše vnímat snahu stavět na osvědčených, tradičních hodnotách a podobně to vidím i já.

Pokud tohle chtěli vzkázat také návrháři, pak se jim dílo vizuálně podařilo. Pokud ale chtěli udělat z Golfu VII i přes ctění jistých konzervativních hodnot něco výraznějšího, od pohledu bezpochyby nového, pak se to určitě nepovedlo.

Kvalita kabiny stíhá Audi

V kabině ale podobný rozpor neplatí. Při pohledu na palubní desku výběhového modelu se možná i dnes mnozí zeptají, co je na ní špatně. Před pád dny bych na podobnou otázku nepochybně řekl, že principiálně nic. Architektura ovládacích celků je přehledná, materiály ani po čtyřech letech nepůsobí zastarale nebo lacině, a přestože nehýří nápaditostí, ve své třídě stále patří mezi nejlepší. Tak co více chtít?

Samozřejmě odpověď je snadná, ale musíte být schopni zbourat zažité představy. Nebo jako v tomto případě, překročit hranici segmentu. Nemám k Volkswagenu žádný vřelý, ani jinak mimořádný vztah a domnívám se, že je jen dobře, že se po zaváhání Fordu a mírné stagnaci Opelu chopily příležitosti další značky, jako jsou Kia a Hyundai. Pokud ale i jejich přičiněním bude Wolfsburg nucen stavět auta jako je nový Golf, pak říkám, ať je jich víc.

Projížďka okrajovými částmi Prahy byla příliš krátká, abych si mohl dovolit zastavit a zkoumat interiér pod lupou, nestydím se ale napsat, že produkční linka Golfu najela na standardy Audi. Vypiplanost detailů, čehokoli se dotknete nebo kamkoli spočine zrak, vše působí špičkově. Nepochybuji o tom, že nějaké mouchy by se jistě našly, mně se však podařilo objevit jen dvě a ty souvisí spíše s ergonomií než kvalitou jako takovou. Prostoru na předních sedadlech je relativně dost ve všech směrech, ačkoli dvojice do šířky rozvinutějších cestujících bude mít chvílemi pocit, že by zde v oblasti ramen mohlo být více místa. Ale co je slabší, je omezené boční vedení základních sedaček.

Bílý Golf měl příplatkové, pro srovnání zde ale najdete i ty levnější v modré variantě. Mají příjemně tuhé a zároveň poddajné čalounění a prodloužena byla i délka sedáku, na zatáčky (na rozdíl od těch lépe konturovaných) ale stavěné nebyly. Druhý detail je asi prkotina, ale vadilo mi, že se ovládání oken přestěhovalo z vyvýšené pozice vedle přepínače světel zpátky za madlo, takže je opět nutné šahat někam dozadu a dolů, kam při jízdě bez odvrácení hlavy od silnice nevidíte. Člověk si zvykne a naučí se jej používat poslepu, jenže v minulém voze to šlo automaticky.

Nesmírná péče o detail zašla tak daleko, že vnitřek Passatu teď vedle Golfu vypadá jako chudý příbuzný a v některých směrech dokonce překonává i Touareg. Navíc, jak se zdá, není to jen krása pro oko. Podezírám Volkswagen, že testovací trasa vedená po těch nejvíce rozbitých pražských silnicích a kočičích hlavách byla vybrána zcela záměrně, aby mohla demonstrovat kvalitu montáže a lícování. A i kdyby ne, výsledek je stejný.

Na poslední fotografii je patrný rozdíl mezi základními a vylepšenými sedadly. VW je k nejvyšší výbavě dává standardně, v případě střední Comfortline jsou za příplatek 3 300 korun, který se rozhodně vyplatí