Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Sedan nepozbyl kvalit zbytku řady A3, přidává k nim ale v celosvětovém měřítku žádanou třetí dimenzi karoserie. V lecčems je schopen zastínit i dražší A4.

Po praktické stránce krok vpřed a zase zpátky

Sedany nikdy neměly za úkol uspokojit velkým vstupním otvorem do zavazadelníku, nesloužily jako stěhováky a už vůbec nevozily zbytečně velkou dutinu, kdyby náhodou bylo něco více potřeba převézt. Ani Audi se v těchto směrech nehodlá stát výjimkou, byť jednu mrtvolu z amerických filmů by kufr A3 sedan zřejmě zhltnul. Jednoduše není tragicky malý a polyká zavazadla nejrůznějších velikostí s grácií sobě vlastní. Asi v něm ani tentokrát nepřevezete výstroj pro rodinu na hory, jenže á-trojka není ani horalem, ani limuzínou v pravém slova smyslu. Ten druhý název dostala jen ne zcela přesným překladem z Němčiny, kde se takto označují právě vozy se čtyřdvéřovou tříprostorovou karoserií.

Na druhou nelze zapřít, že je díky delší karoserii objemnějším přepravcem než ostatní á-trojky. Se 45 litry a 15 centimetry k dobru předčí dokonce nedávno odrecenzovanou Škodu Yeti (bez manipulace se sedadly), i když na přímého rivala ze Stuttgartu (Mercedes CLA) či podobně „kufrově nadanou“ A4 ještě minimálně nějaké desítky litrů postrádá. Pokud ale vezmu v úvahu stále stejný rozvor, a tedy i nadále relativně skromné místo k životu na zadních sedačkách, pak skončím s tvrzením, že pro ty dva vpředu vystačí absolutně. Zbývající prostor je pak možné dosytit hračkami nebo menšími taškami dětských pasažérů, jejichž místo se jednoznačně nachází vzadu.

U zavazadelníku ale přeci ještě chvilku zůstanu. Menší vstupní otvor a vyšší nakládací hranu tak nějak nelze vozu vyčítat, ale pár háčků do té větší černé díry Audi umístit mělo. Má je přeci menší a asi stokrát levnější Fabie, v žebráckém provedení i substituční Golf, Octavii raději déle nerozmazávat. Namítnete, že tyhle vozy nejsou sedany, ale u takových detailů se pode mého přeci nedají činit zásadní rozdíly. K čemu je vám větší kufr, když tu samostatná igelitka s drobným nákupem udělá na kompletně čalouněném podkladu jen neplechu? Ve stejném duchu se nesou odkládací schránky.

Obojí může nakonec podle ceníku naštěstí zlepšit paket Schránky a zavazadlový prostor, který ovšem v této á-trojce navzdory slušné výbavě prostě není. Dvojitá podlaha? Ale kdepak - tam si nenajde prostor ani plnohodnotné náhradní kolo. Jediné místo, kam lze nakonec něco málo umístit, je vybrání v levé stěně se síťkou - jenomže to je vhodné možná tak pro zajištění krabičky od cigaret. Některé prvky příplatkové výbavy snad tyhle neduhy dokážou odstranit.

Ještě jedno rýpnutí si přesto neodpustím. Když už tak pěkně tvůrci vytvarovali záď, proč také nedali víku jeden úchyt navíc, aby nebylo potřeba pokaždé hledat? Na druhou stranu tak alespoň rozeznáte čerstvého majitele (špinavé ruce) od toho, co už má nový sedan A3 déle. Pokud jím budete sami, nejsem si jistý, zda vám to bude vyhovovat. Vyjdu-li z teze, že se jedná o spíše dvoumístný vůz, pak se nová verze třetí trojky nenechává zahanbit absencí sklopných dělených opěráků (60:40). A ačkoliv se po jejich ponoření dočkáte malého schodu, ceník ukáže možnost dokoupení průvlaku na lyže.

Bez klobouku a raději bos

Ve stejném duchu budu hodnotit zadní část karoserie a kokpitu. Zadní skromnější dveře se otevírají do celkem slušného úhlu a dovnitř se tak nastupuje možná snáze než do pětidvířka, jenomže to, co Sportback zvládal s odřenýma ušima, a sice přepravit bez úhony průměrné dvě osoby sedící vzadu, to se sedanu už s úplně velkou brilancí nedaří. Na vině však rozhodně není prostor v podélném směru. Jak jsem řekl - ten zůstává do puntíku zachován. I zde platí, že pokud vpředu nesedí dvoumetrový dlouhán, dá se přežít komfortně delší cesta. Špatné to není ani do šířky, kde je situace minimálně stejná, ne-li lepší než u zbývajících hatchbacků. V těchto ohledech může novince konkurent od Mercedesu jen závidět, přestože má stylovější bezrámové dveře.

Kamenem úrazu (a to doslova) je však snížená střecha, která se velmi rychle svažuje směrem k nejzadnějším partiím vozu. Díky jejímu kosení se ani já se 178 centimetry neposadím dozadu vzpřímeně aniž by moje vlasy nezanechávaly po tření se stropem na černém potahu lupy a aniž bych při jízdě nemusel dělat jakože čtu celou dobu knihu. Dá se to řešit „sešoupnutím se“ níže do sedadla, ale to by na sedadle přede mnou musel sedět snad lilipután. Takže podle těchto slov je to v sedanu na zadních sedadlech úplně špatně? Vůbec ne, v dané třídě dokonce nadprůměr. Jen se nedá definitivně kalkulovat s tím, že by se statečně popral s průměrnou českou rodinkou při cestě na dovolenou či cestách delších než krátkých.

Proto se tedy vracím k tvrzení, že zadní místa budou využívána jen zřídka, popřípadě dětmi a všichni ostatní to tam budou muset nějak vydržet. Vozíte-li tedy častěji rodinu s velkými potomky, sami měříte alespoň 170 cm a neradi se uskromňujete, pak dejte ruce pryč od A3 sedan a berte buď pětidvířko nebo „limuzínovější“ A4. Daň za design, který má (ani nevím proč) připomínat A3 Cabrio, je v tomto případě zcela podobná té, kterou musejí ženy trpět při nošení pěkných, ale mnohdy nepohodlných bot. Takže buď boty nebo pohodlí, obojí vám tenhle sedan nedopřeje. Vrátím se tak oklikou na začátek a musím se ptát, zda tedy po stylovém kompaktním sedanu může někdo žádat více. Zřejmě ne. Podstatnější u něho přeci je, jak působí na řidiče a na ty udělá dojem minimálně motorem.

1,8 TFSI potěší podáním výkonu

Pod kapotu sedanu lze vybírat jen z citelně omezené nabídky motorů, přičemž otravný start/stop nemůže bohužel chybět ani u jednoho. Na nějaké dvanáctistovky raději rychle zapomeňte, protože ty se do této karosářské verze zatím vůbec nepodívaly a v budoucnu vzhledem k minoritě sedanů asi ani nepodívají. Ostatně i Mercedes CLA začíná až na benzinových 122 koních. Zážehovým základem u A3 sedan je tedy 1,4 TFSI se 125 koníky, mezi turbodiesely pak 1,6 TDI o výkonu 105 koní. To by se ale ještě také dalo skousnout, jenomže u Audi vzali zákazníkům svobodu, i co se výběru převodovky týče.

Pro test tak nakonec padla volba na stoosmdesátikoňový 1,8 TFSI, coby nejvyspělejší a pominu-li ultimativnější S3, pak i zatím nejsilnější motor nabídky s dvouspojkovou převodovkou S tronic. Proč zrovna s tou? Protože manuál v této kombinaci prostě nekoupíte ani kdybyste se na hlavu stavěli. V marketingovém oddělení podle mého soudu tímto nejsilnější verzi zabili, protože si jí řidiči mohou po prvních zkušenostech odmítnout kupovat. Jejich rozhodování by mohlo skončit u 1,4 TFSI, která má na jednu stranu manuál, na druhou ale i vypínání válců CoD.

Mluvil jsem o řidičích, protože tahle motorizace samozřejmě není se 180 koňmi v zápřahu žádným lenochem a uspokojí troufám si říct i ty, kteří na dálnicích rádi patří k těm rychlejším. Motor uložený napříč a roztáčející kola přední nápravy se tu sbírá krásně odspodu takřka od volnoběhu a navíc je mu celkem jedno, na jaký rychlostní stupeň nebo jakou rychlostí vlastně jedete. Charakterem se téměř blíží atmosférickým jednotkám - jednak svým lineárním projevem a také tahem až k hranici 6 500 otáček, přičemž mezi 1 250 a 5 000 má křivku točivého momentu plochou jako stolová hora. Přitom boj o dobytí omezovače v červeném poli nebývá nepříjemný, do jeho zásahu se velkého polevení toku výkonu vlastně ani nedočkáte.

Pokud si k tomu ještě promítnete, že tahle A3 váží poslední léta málo vídaných 1 295 kilogramů, pak z rovnice nemůže na pravé straně vyjít nic jiného než velmi svižné kompaktní auto, které na papíře rozhodně neprozrazuje, jaký potenciál v jeho útrobách vězí. Moc hezky se tahle A3 rozjede z klidu, ale také se ještě nechá pobídnout ke slušné akceleraci v rychlostech začínajících třeba 160. Není to přesto žádný Vilém dobyvatel, ale takový příjemný sluha pro každou chvíli. Při klidné jízdě se totiž nijak neprojevuje, zvukem nikdy posádku neobtěžuje a v tempu uchu občas i zalahodí jadrnými tóny.

Reakce na sešlápnutí plynu je navzdory přeplňování celkem rychlá a pojem turbodíra bych použil snad jen v největší krizi, o to hůř takový jev můžete poznat když se motor schovává za dvouspojkovou převodovku. Ostatně podívejte se na přiložené video z testu Sportbacku, který ukazuje krásy motoru 1,8 TFSI naplno. Jeho projev se u sedanu vlastně vůbec v ničem neliší.

Pokud bych se soustředil na spotřebu, pak na horní hraně limitů nedošel jsem dál než na 21 litrů, což je pro 180 koní obstojné číslo. Pokus o nejúspornější jízdu se zastavil někde u 4,5 litru, avšak nešlo o economy run při ustálených 80 km/h, ale při tak nějak kombinovaných rychlostech v rámci přikázaných limitů. Dlouhodobý průměr po mém neúsporném celotýdenním ježdění nakonec nepřekročil 9,2litrový odběr benzinu. To v překladu znamená, že se každodenní uživatelé mohou i při častějším využívání potenciálu vejít do desítky. To se mi zdá nejen jako pohodový výsledek, ale s ohledem na dýchavičnější a citelně žravější šestnáctistovky Opelu jako celkem pěkný výkon.