Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Korejci si ze seznamu konkurentů mohou odškrtnout další známé jméno. S Focusem to šlo snadno, odpravil se sám.

Interiér přímo od Sconto nábytek

Usednutí za volant totiž vyvolá docela jiné pocity. Klaustrofobici začnou ječet hrůzou, fandové Star Treku štěstím a racionálně uvažující člověk asi dojde k závěru, že někdo z rodiny designéra interiéru musí vlastnit továrnu na plasty. Je jich tam tolik... To je celý žejdlík plastu, věrtel plastu, kopec plastu, hora plastu. Plast pro celé království, plast pro celý svět.

Fotky to nezachycují dostatečně zřetelně, ale vnitřek nového Focusu je zcela absurdně přeplastovaný. Podívejte se na záběr z boku, jak daleko zasahuje špička palubní desky dovnitř interiéru a jak ohromný prostor dělí její konec od spodního okraje čelního skla. Přidejte si k tomu monstrózní středovou konzoli, která je na to všechno připlácnuta a i do šířky a výšky nabývá nepochopitelných rozměrů, a máte před sebou hotovou plastovou obludu.

Neřeším přitom design, který mi svou komplikovaností k srdci sice také nepřirostl, ale vám by třeba mohl. Je to ošklivé už svou velikostí a především - je to totálně kontraproduktivní.

Opravdu nevím, k čemu je mi metrová palubní deska (na délku, pro jistotu...) dobrá, ale vím rozhodně, čemu neprospívá - prostornosti interiéru. Celá „obytná část” jako by kvůli tomu byla posunuta vzad, což při omezeném rozvoru pochopitelně znamená, že místa pro cestující ubylo. Tabulky mohou říkat co chtějí, ale dobře se (jako spolujezdec) necítím ani vepředu, vzadu už se necítím vůbec, tam se za dobře rostlého pasažéra druhý podobný nevejde. A když se má ten přední posunout vpřed mnoho manévrovacího prostoru nemá, neboť jeho kolena narazí do té monstrpalubky už po relativně malém posunutí vpřed.

Vnitřek na mně navíc působil docela... nechci říci lacině, to by bylo až příliš kruté, ale určitě tak, že na něm bylo šetřeno, že nad spoustou věcí někdo nepřemýšlel. Zkuste si jen zavřít dveře - trhavý pohyb v uložení, těžké dosednutí při zavření, už to nedělá dobrý dojem. Nebo sedadla s potahem, o který by se daly strouhat brambory, světle šedý potah stropu, chybějící stropní madla pro cestující vzadu, hypertrofované plastové výplně dveří s odkládacím prostorem tak na pouzdra od brýlí, středový tunel s místem pro mince, do kterých jich musíte dát celé prasátko, aby začalo fungovat, nebo opět v celé té záplavě plastu pidischránka před spolujezdcem, kterou zaplní dva časopisy a bezpečnostní vesta.

Nevím, mám pocit, že nad tímto interiérem nikdo nepřemýšlel. Udělal design, který připomene raketoplán Discovery, ale tím pozitivně vnímatelná invence skončila. Plastu je moc, prostoru málo, skutečně použitelných odkládacích prostor ještě méně a když se k tomu přidá provedení, ze kterého nečiší zrovna rozhazovačnost... Je to jak vnitřek od Sconta - spousta plastu za pár kaček.

Ne, tohle mě nezaujalo, vůbec ničím. Slabou náplastí může být snad jen použitelný zavazadelník s nízkou nakládací hranou a dobře řešenou ložnou plochou. Ale to snad má být u kombi samozřejmost, ne stéblo pro recenzenta tonoucího v moři nezdarů.

Vážení přátelé, motor ano

Motoru zkoušeného Focusu není mnoho co vyčíst, tedy krom toho, že auto s ním příliš nejede. Ale to je zkrátka vlastnost druhé nejslabší nabízené verze, jakkoli je na místě podivovat se nad tím, že poměr méně než 1 400 kilogramů pohotovostní hmotnosti a 70 kW (95 koní) výkonu nevydá na lepší představení. Na vině jsou tradičně nesmyslně dlouhé převody, když maximální rychlost (180 km/h) lze dosáhnout už na čtyřku. Pětku lze s teoretickou maximální rychlostí okolo 225 km/h ještě vnímat jako dobrou šestku, skutečnou šestku, jenž by se byla s to podívat až někam k 275 km/h, už jen jako holý nerozum. Podobné konstatování ale na realitě těžko něco změní - pokud chcete více dynamiky, musíte si připlatit za jinou motorizaci.

Zbylé tradiční aspekty jsou u 1,6 TDCI na špici třídy. Motor je především na poměry čtyřválcového dieselu velmi tichý, a to nejen v nízkých, ale i v nejvyšších otáčkách. Dokáže točit i přes 5 000 ot./min a ani tehdy vám uši trhat zdaleka nebude. Jako dieselový jej identifikujete jednoznačně, za hlučný jej ale neoznačíte snad nikdy, ani po studených startech. S rostoucími rychlostmi se pak jeho zvukový projev pochopitelně vytrácí ve zbylém jízdním šumu. A podobně bych mohl hovořit o vibracích - skoro jako by nebyly.

„Správný” je také charakter agregátu bez větších výkonových výkyvů. Kolem volnoběhu tradičně nespolupracuje, stačí ale jen pár set otáček nad tisícovou hranicí a už se s ním dá žít. Pokud chcete rozumnou dynamiku s rozumnou spotřebou, mezi 2,5 a 3,5 tisíci otáčkami předvádí, co může, požadavky na co největší výkon s úsměvem vrátí někde kolem 4 000 ot./min. Dynamiky je ale skutečně vždy hodně málo a zvlášť v kombinaci s lineárním charakterem působí motor prakticky neustále poněkud přidušeně - točit jej se zdá být zbytečné (jakkoli není), nic zajímavého totiž nepředvádí ani nahoře, ani dole, prostě nikde.

Tato verze ale dozajista nebude volbou řidičů toužících po dynamice, to spíše těch majících v hledáčku co nejnižší spotřebu. A těm Focus 1,6 TDCI určitě vyhoví - vůbec mě nenapadlo tohle auto někde delší dobu prohánět, a tak spotřebu v náročnější režimech ani neznám, museli byste ale jezdit zcela mimo smysluplnou realitu užívání tohoto provedení, abyste apetit motoru dostali výrazněji za hranici šesti litrů. Jedete podle předpisů a vejdete se do pěti, trochu se rozparádíte k cestovním cca 130 km/h a předjížděním s tím nezbytně spojeným, a jedete do šesti. Asi nebude potíž jet s tímto motorem „ostře” za 10 a extrémně ekonomicky pod 4 litry, ale obojí bude mimo běžné meze.

Motor je tedy relativně tichý, nevibruje, má rozumný charakter a je úsporný, takže do smrti dobrý? Ani ne. Potíž je v tom, že pracovat s touto jednotkou je jak mlátit bičem do mrtvého koně - je to akce bez reakce. A není to zdaleka jediné úskalí ovladatelnosti nového Focusu.