Autoforum

/

Foto: Xenatec

Dostat se takové auto do prodeje dnes, pravděpodobně se po něm jen zapráší, navzdory koronavirovým patáliím. Jenže před 10 léty byl svět uprostřed ekonomického útlumu a vrhnout jej na trh byla ekonomická sebevražda, doslova.

Maybachy máme zafixované jako mimořádně luxusní limuzíny či SUV, ať z dob, kdy se jej mateřský Mercedes marně pokoušel vzkřísit jako samostatnou značku, nebo ze současných časů, kdy jde „jen” o vrcholné verze existujících modelů třícípé hvězdy. Historie ale pamatuje i kupé Maybachu, jen ani v jednom případě nešlo o sériové tovární modely.

Pomineme-li projekt vzniklý ve spolupráci automobilky a pneumatikářské firmou Kumho, možná i vám dobře známé kupé Exelero z roku 2003, vzniklo ještě jedno kupé, které si takovou slávu nevydobylo. Německá firma Xenatec, inspirována alespoň mediálním úspěchem Exelera, chtěla něco podobného nabídnout pro alespoň trochu širší publikum. A spálila se při tom tak, že vedle výsledku jejího snažení vypadá i VW Phaeton jako prodejní superhit.

Xenatec dal za vznik autu, kterému říká Xenatec Maybach Cruiserio. Šlo o kupé na základech kratšího provedení Maybachu 57 s přídomkem S, který byl skutečně razantně přepracován a současně si ponechal většinu libůstek původního modelu. Nevíme tak o jiném kupé, které by nabízelo takový luxus pro cestující vzadu - i dvoudvéřové Rolls-Roycy jsou dělané s tím, že musí být komfortní hlavně vpředu, Xenatec ale přepracoval luxusní limuzínu orientovanou na cestující vzadu, akorát jim sebral dveře a posunul o 20 cm blíže k nim středový sloupek, aby se jim alespoň lépe nastupovalo dovnitř.

Modifikace vedoucí k takovému výsledku musely být opravdu extrémně drahé, neboť auto je celé nižší a pro boční i zadní partie muselo být vše od dveří, skel či vnitřní výplně karoserie vytvořeno znovu. Tušíme, že kdyby Xenatec takovou věc nabídl dnes, bohatí lidé mu za něco tak zvláštního utrhají ruce, v roce 2010 ale nehnuli brvou. A požadovaných nejméně 800 tisíc Eur (dnes asi 21 milionů Kč) firmě za vůz nezaplatil téměř nikdo.

Z Cruiseria se tak stal jeden z největších moderních průšvihu mezi luxusními auty. Vyrobeno bylo pouhých 8 aut, a to je třeba se ptát, jestli jej alespoň 8 lidí skutečně chtělo - dva kousky byly vyrobeny jako prezentační a možná i proto se hovoří jen 6 uskutečněných objednávkách. Není divu, že takové fiasko firmu přivedlo ke krachu - investice do vývoje a výroby počítaly se 100 prodanými exempláři, pouhý půltucet nemohl stačit ani na pokrytí vývojových nákladů.

Vidět tohle auto v provozu se tak zdá být méně pravděpodobné, než prožít další Mariánské zjevení, s o to větším zájmem musíme přivítat přiložené video. Pochází od firmy Topaz Detailing, která se běžně chlubí tím, jak svým klientům auta čistí a leští, tentokrát ale byla požádána o kompletní přelakovaní jednoho z osmi Maybachů Cruiserio. Změna z modré na černou nevypadá jako dramatická změna, ale o to tu nejspíše nešlo, smyslem byla jakási částečná renovace.

Neobyčejně detailně díky ní můžeme s odstupem času prozkoumat práci Xenatecu na kupé s motorem 6,0 V12 Biturbo od AMG s výkonem 450 kW (612 koní) a vskutku noblesním interiérem. Jeho modifikace měl, stejně jako v případě exteriéru, na starosti Fredrik Burchhardt, který se podepsal i pod vzhled Exelera. I nyní máme pocit, že uspěl, tohle je dodnes elegantní auto, na obchodní úspěch to ale zkrátka nestačilo.

Podívejte se na to všechno sami na dobových fotkách a novém videu níže. Jak se vám Cruiserio líbí po jakési dílčí modernizaci, posuďte sami, dostalo i nová kola. Ta bychom neměli, Maybachy té doby podle nás dávají zvláštní designový smysl, jak jsou, ani jeden z nich - natož pak některé ze vzácných kupé - nám ale nepatří, tak do toho majiteli nebudeme mluvit.

Zdroj: Topaz Detailing@Youtube

Petr Miler