Autoforum

/

Foto: Audi

Kdybychom tedy demenci posuzovali jen podle chování některých lidí na silnici, asi bychom byli schopni rychle identifikovat radu podezřelých. Ale tady je řeč o klinické demenci, pochopitelně.

Patrně jste si už všimli, že na silnici se stává expert na duševní zdraví pomalu z každého. Na základě chování ostatních totiž mnozí dokážou velmi rychle a přesně říci, že jiný řidič, cyklista nebo chodec je... Dosaďte si jakékoliv slovo odpovídající vaší oblíbené diagnóze. Jakkoli to ale myslíme s nadsázkou, z řízení problémy s dušením zdravím skutečně diagnostikovat lze, a to dokonce dříve než jinými metodami.

Hovoří o tom studie amerických vědců z kolumbijské univerzity, ve které jde právě o vztah mezi duševním zdravím a řízením automobilu. Zámořští experti totiž představili algoritmus, který dokáže detekovat mírnou kognitivní poruchu nebo rovnou demenci. V obou případech přitom lidé mají problémy s pamětí, k čemuž se ovšem u demence přidává také zhoršené myšlení, plánování i jazyk a osobnost.

Právě kvůli těmto příznakům se hlavně v posledních letech velmi často diskutuje o tom, zda by starším lidem nemělo být řízení aut zakázáno. Mírnou kognitivní poruchu má totiž u lidí starších 65 let hned pětina populace. Pokud se přitom u těchto osob problém projevuje víceméně jen občasným hledáním klíčů či brýlí, nejde o nic zas až tak vážného. Jakmile ale oni lidé zapomínají i na schůzku u lékaře, je třeba zpozornět. Právě v té chvíli se totiž jejich chování stává obtížněji vypočitatelným.

Danou změnu lze přitom poměrně snadno detekovat právě při sledování jízdních návyků, což byl vlastně i středobod oné studie. Ta se totiž zaměřila na faktory, mezi něž patří procento cest absolvovaných do 24 kilometrů od domova, délku cest začínajících i končících doma, dobu, kterou ony cesty zaberou či počet prudkých zabrzdění. Tedy jinými slovy, studie zkoumala hlavně to, jak často lidé zapomínají a jakým způsobem pak následně ono opomenutí „napravují“.

Sharon Di, vedoucí autorka studie, dodává, že mírnou kognitivní poruchu či demenci nyní vědci dovedou určit s 88procentní přesností. Do studie přitom bylo zapojeno 3 000 starších řidičů, jenž vědci monitorovali po dlouhé čtyři roky. Rozhodně jde tedy o výzkum, který má svou váhu.

Z oné skupiny pak vědci u 33 lidí diagnostikovali mírnou kognitivní poruchu a u dalších 31 rovnou demenci. Jak ovšem dodává vedoucí autorka studie, k verdiktu jim kromě jízdní chování a věku napomohly další faktory jako pohlaví, příslušnost k té či oné rase a pochopitelně i dosažená míra vzdělání. Zatím to tedy úplně nevypadá, že by nová auta mohla být automaticky vybavována krabičkou, která vám po absolvování jedné jízdy ze supermarketu tu druhou již neumožní, ale jednoho dne...

Zdroj: Geriatrics

Petr Prokopec