Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Emisní limity se v průběhu času vyvíjejí podle dlouho dopředu známého scénáře už dekády, v tom není problém. Snažit se vše neplánovaně urychlit v současné ekonomické nejistotě je ale naprosto nepochopitelné.

Pokud máte chalupu na venkově, nejspíše každý pátek s velkou úlevou opouštíte městskou zástavbu. A v neděli na vás pravidelně doléhají deprese související s návratem domů. Letos to platí více než kdy jindy, neboť zatímco taková Praha kvůli koronavirovým opatřením připomíná bezútěšnou a šedou metropoli duchů, zatímco na venkově se toho zase tolik nezměnilo. Místo toho vám všudypřítomná zeleň nalije čerstvou krev i naději do žil, i když se v obou případech nacházíte ve stejné zemi klidně i docela blízko od sebe.

Ke změně vnímání světa zkrátka stačí někdy pár desítek kilometrů a podobná vzdálenost mnohdy stačí k tomu, aby si někteří mysleli, kterak se svým elektromobilem šetří přírodu. Za jejich názorem přitom stojí absence výfuku a skutečnost, že pod kapotou nedochází na spalování benzinu či motorové nafty. Nicméně elektřina se nebere z ničeho, přičemž povětšinou je stále ještě vyráběna za pomoci spalování uhlí, a to není ani mimořádně čisté, ani mimořádně efektivní. A to nemluvíme o tom, že takové auto je třeba z něčeho a nějak vyrobit, přičemž tento proces je podstatně více zatěžující než u konvenčních aut.

Za stávajících podmínek tak elektromobilita nepředstavuje podstatný, pokud vůbec nějaký přínos - emise jsou pouze přesouvány z jednoho místa na druhé a některé nové nejsou jasně vidět. Pokud by to tedy zákonodárci mysleli dobře s celou planetou, přišli by se systémovým řešením beroucím v potaz všechny faktory, které by skutečně přineslo pozitiva. Nicméně pokud v něco podobného doufáte, pak máte mnohem větší šanci, že vyhrajete Sportku, a to opakovaně. A stejně tak je marné si myslet, že tito lidé jsou jedněmi z nás a vnímají stejné starosti, které právě řešíme.

Vlastně tedy nepřekvapí, že Brusel v této době, kdy automobilový průmysl je jako cyklické odvětví stižen bezprecedentním poklesem prodejů a nikdo není schopen jednoznačně říci, jak bude nás život vypadat za 3 nebo 6 měsíců, přichází se snahou dále utáhnout emisní šrouby. Lidé z branže hovoří o vyhlášení války benzinovým a naftovým motorům, neboť cílem je urychlení zavedení emisní normy Euro 7 (původně se hovořilo o roce 2024 nebo 2025), a to s ještě nižšími limity, než o jakých se kdy hovořilo.

66stránkový dokument citovaný kolegy z německého Focusu zmiňuje záměr schválit již příští rok snížení emisí NOx na pouhých 30 miligramů na kilometr bez ohledu na typ pohonných hmot. Či dokonce na pouhých 10 mg/km, jakkoliv momentálně mohou diesely produkovat 80 miligramů a benzinové motory 60 miligramů.

Podobných cílů nicméně s aktuálními spalovacími motory nelze dosáhnout a vlastně není jisté, zda by to někdy vůbec možné bylo. Je zde tedy další evidentní tlak na elektrifikaci, i když současné motory plnící normu Euro 6d dokáží energii spalováním fosilních paliv generovat čistěji než uhelné elektrárny. Aby toho nebylo málo, Brusel se nezastavuje jen u přísnějších limitů, ale chce chtějí i proceduru RDE, kdy reálné testy spotřeby by nereflektovaly jen různou teplotu, ale i různou nadmořskou výšku či třeba jízdu s přívěsem nebo střešním boxem.

Druhý zmíněný krok by samozřejmě byl chvályhodný, ovšem pouze za předpokladu, že by si dával za cíl redukci mezery mezi udávanými hodnotami a realitou. Nicméně zde nejde o nic jiného než nasměrovat maximum výrobců co nejdříve k jedinému řešení, ať už je skutečně efektivní, nebo ne. Hodnota emisí elektrických aut je totiž vždy nulová, třebaže na mnoha místech bude přechod na ně značně kontraproduktivní.

Pokud takový záměr návrh projde, bude to důkaz naprosté ztráty soudnosti ze strany EU. Evropa má už dnes nakročeno k ekonomickým problémům, které další zatěžování automobilového průmyslu jen umocní. O takových krocích lze uvažovat v době, kdy vše běží jako na drátkách, ne v momentě, kdy se stane něco tak nepředvídatelného - a ekonomicky nepředvídatelně zničujícího - jako jsou současné patálie s koronavirem. V takovém případě by bylo normální ambiciózní emisní cíle zredukovat či odložit. EU se ale očividně rozhodla pro pravý opak a opravdu nedokážeme pochopit, proč.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec