Autoforum

/

Foto: Johanna Geron, Reuters

Zvlášť lidé z vedení Evropské unie by si měli uvědomit, jak se také žije v některých členských státech a co je v nich reálně možné a nikoli. Chtít jasně stanovený konec benzinů a dieselů je za současné situace řady zemí naprosto mimo realitu.

Klimatické změny jistě není dobré podceňovat, ovšem i k ochraně klimatu je třeba přistupovat smysluplně. A se zdravým rozumem nemá snaha politiků prosadit masovou elektromobilitu nic společného. I kdyby totiž všichni lidé vyměnili spalovací ústrojí za to elektrické, globální dopad bude minimální a ne nadarmo jde podle některých vědců o nejhorší a nejdražší formu boje proti CO2.

Elektromobily mohou být řešením, ale ne v momentě, kdy je jejich výroba zatížena velkou ekologickou zátěží a provoz ji často jen navyšuje. A to nemluvíme o nutnosti vyvíjet a vyrábět zcela nová auta místo těch existujících, budovat pro ně kompletně novou infrastrukturu... Toto opravdu na většině míst neřeší vůbec nic, natož aby šlo o jakkoli silnou zbraň v boji s výše zmíněným.

Zdravým rozumem lze dojít jen k jednomu závěru - že správné řešení nikdy nebude černobílé, ale pro to či ono místo bude nutné volit efektivní cestu, která bude prostě jiné ve Francii a jiné v České republice. A i v obou zemích mohou být pro různé lidi na různých místech jiná. To ovšem evidentně nedochází evropskému komisaři Fransi Timmermansovi, který brojí za elektromobilitu pro všechny a do nejdříve.

Právě Timmermans nově přišel s návrhem, který by měl rozšíření alternativního pohonu umocnit i urychlit. Eurokomisař totiž požaduje stanovení pevného data, ke kterému skončí výroba spalovacích jednotek. Mimo to navrhuje, aby majitelé konvenčních aut platili dodatečné poplatky, a to dle výše emisí, které produkují. A aby toho nebylo málo, zvýšit se má počet dobíjecích míst, aby mohlo být obslouženo co nejvíce majitelů.

Pokud všechny tyto body budou přijaty, pak dle Timmermanse dojde ke snížení ceny elektromobilů na tu úroveň, že si je budou moci dovolit všichni. Což je stejně nesmyslné očekávání, s jakým spojujeme i automobilky. Bez vzácných kovů se totiž alternativní pohon zatím neobejde. Ovšem jelikož zásoby i těžba jsou omezené, poptávka převyšuje nabídku. Ceny tedy neklesají, nýbrž narůstají, což výrobci kompenzují zvyšováním cen spalovacích aut - i VW přiznal, že na svém klíčovém elektromobilu prodělává.

Jakmile by spalovací auta z nabídek zmizela, výrobci již nebudou mít kde brát a věčné přerozdělování situaci nevyřeší. Jak kdysi pravila Margaret Thatcher - problémem socialismu je, že mu nakonec vždy dojdou peníze těch druhých. A toto není nic jiného než zelený socialismus. Vskutku se tedy reálnou stává ta myšlenka, že za pár let už si nový vůz bude moci pořídit jen málokdo - v té chvíli pak vlastně nebude problémem ani nedostačující infrastruktura, která je dnes opravdu nedostatečná. Hned 70 procent všech evropských dobíjecích stanic se nachází v Nizozemsku, Německu a Francii.

Z Timmermansova návrhu je tak jasně patrné, kterak politici začínají být stále více odtrženi od reality. V takovém Maďarsku či Rumunsku jsou totiž lidé rádi, když mají na 10, 15 let starou dieselovou ojetinu. O novém voze tak mohou jen snít a o elektrickém ani to. Nakonec však nemusíme mířit až tak daleko na východ, neboť k poklesu prodeje nových aut a nárůstu zájmu o ojetiny dochází již i v Nizozemsku.

Můžeme tedy jen doufat, že návrh neprojde. Ostatně k jeho schválení je třeba většina v Evropském parlamentu a rovněž souhlas všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie. Očekávat se tedy dá negativní stanovisko hlavně od chudších států, Českou republiku nevyjímaje. I zde je přepřáhnutí na ryzí elektromobilitu v dohledné době zcela iluzorní záležitostí.

Zdroj: Financial Times

Petr Prokopec