Autoforum

/

Foto: Volkswagen

To se otočilo rychle. Ještě před pár týdny odboráři trvali na navýšení mezd o 7 procent, teď už akceptují i jejich snížení. Je to nevídané, přesto se obáváme, že to pro vedení firmy bude málo - řezat se prostě musí víc.

Když finanční šéf Volkswagenu Arno Antlitz letos v září předstoupil před zaměstnance společnosti v jejím sídle a oznámil, že firma má rok, možná dva na odvrácení vlastního úpadku, mnozí byli v šoku. Pískot a „Auf Wiedersehen”, to byla reakce přítomných, kteří jistě doufali, že doktor Antlitz přehání a dál si budou žít jako v bavlnce. Nebylo tomu tak - automobilka jen o pár týdnů později přišla s tím, že lidem sníží platy až o 18 procent, desetitisíce jich propustí a zavře nejméně tři továrny.

To bylo v příkrém rozporu s představami odborářů, kteří i poté žádali 7% navýšení platů. Personální šéf ale jako by tuhle hru ani nechtěl hrát - jeho reakcí bylo, že zaměstnanci musí prostě snížení platů akceptovat a vyhnout si rukávy. Automobilka podle všeho opravdu najela na tvrdé úspory, čemuž nasvědčovalo i to, že konečně začala řešit četné krádeže. Odbory přesto trvaly na svém. Čekali jsme tedy hrozby stávkami a další otevřené konflikty, realita je ale nakonec úplně jiná.

Odbory poté, co agentura Reuters přišla s analýzou, podle níž má Volkswagen ve srovnání s dalšími firmami z oboru mimořádně vysoké personální náklady, zcela nevídaně, snad i bezprecedentně uznaly, že si zaměstnanci žijí nad poměry. Podle dat Reuters ukazují vynakládá VW na zaměstnance 15,4 procenta všech příjmů, zatímco třeba u Stellantisu, BMW nebo Mercedesu jde o 9,5 až 11 procenta. To je skutečně propastný rozdíl devastující konkurenceschopnost VW.

Sami odboráři tak nyní Volkswagenu navrhují plošné snížení mezd, akceptují ho ale jen výměnou za zrušení záměru hromadně propouštět a zavírat továrny. Informují o tom kolegové z Auto News s tím, že firma by takto měla ušetřit zhruba 1,5 miliardy euro ročně, navíc jsou prý otevřeni flexibilitě ohledně pracovní doby, znovu pokud to zabrání. „Je to alternativa k plánu představenstva snížit počet pracovních míst,” řekla k věci šéfka odboru Daniela Cavallo.

Je to konstruktivní návrh, to se cení, ale bude vedení koncernu dost dobrý? Pochybujeme o tom. 1,5 miliardy ročně jsou pro firmu drobné optikou toho, co chce ušetřit. Navíc to řeší jen malou část problému - při velikosti jejích současných aktivit nepotřebuje ani tolik lidí, ani tolik továren. Jak navíc nedávno zmiňovala analýza VDA, vynucená elektromobilita má tak jako tak postupně připravit v zemi o práci 190 tisíc lidí, takže současné zaměstnance nejspíš nebude potřebovat. Zvlášť když za onu nařízenou elektromobilitu jako jedna z mála posledních firem stále horuje. Jsme tedy přesvědčeni, že aspoň nějaké propouštění a zavírání fabrik prostě nevyhnutelné.

To ale odbory stále odmítají přijmout a Thorsten Gröger za ně říká, že „pokud se Volkswagen bude držet svých požadavků, bude se muset připravit na pracovní konflikt, jaký tato země nezažila dekády”. To zní zlověstně, když ale odbory nakonec samy přichází s návrhem na snížení mezd, možná nakonec akceptují i pro ně krutější kompromis.

Zdroje: Reuters, Auto News

Petr Miler