Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Měl to být běh na dlouhou trať, proces na mnoho let, nakonec je ale po pár měsících skoro vymalováno. Řady Volkswagenu rychle opustily desítky tisíc lidí, jen tak pro nic za nic to ale neudělaly.

Nikdo z nás není neomylný a vlastně je to jen dobře. Chybami by se měl člověk učit, takže pokud se jednou v určité věci rozhodnete špatně, napodruhé můžete vše napravit, tedy pokud první chyba neměla fatální následky. Někdy ale ani to nefunguje.

Své by o tom mohl vyprávět koncern VW a jeho někdejší šéf Herbert Diess. Ten se hluboce zmýlil, když už v hloubi minulé dekády vsadil vše na elektrickou kartu. Něco takového mohlo vyjít Elonu Muskovi, který v podstatě začal na čistém listu papíru a své Tesle dokázal vnuknout specifickou přitažlivost, Diess ale nic takového neuměl. A pracoval s docela jinak rozdanými kartami.

VW má za sebou již takřka stoletou historii, během které povětšinou šel svým zákazníkům na ruku, nyní se k nim ale začal stavět zády. Diess jako vrcholný manažer měl zavčas poznat, že trh nepůjde tak snadno ohnout, nicméně ztratil kontakt s realitou a na svém přesvědčení trval až do vlastního smutného konce ve vedení firmy. Jeho místo v čele koncernu převzal Oliver Blume, do nějž byly vkládány velké naděje. Působil jako člověk, který netráví čas ve vzdušných zámcích, nýbrž žije s ostatními na Zemi. Jenže ani on nebyl a není dostatečně razantní.

Ostatně jakožto šéf Porsche udělal stejnou chybu a do hlubokých problémů dostal i nejziskovější část koncernu, tedy právě Porsche. A to znovu sázkou na elektrickou kartu, čímž vlastně jen opakoval chybu svého předchůdce. To pro VW nejsou moc dobře rozdané karty, co říkáte? A podle toho to s firmou dopadá.

Koncern nyní čeká velká restrukturalizace, přičemž ještě loni Němci mluvili o tom, že poprvé v historii začnou zavírat továrny i ve své domovině. Po mnoha jednáních s odbory byl nakonec tento krok přehodnocen, i když spíš jen na oko - i zaměstnanci dnes říkají, že to pro ně nebyla dobrá dohoda. Buď jak buď mělo podle ní VW opustit 35 tisíc zaměstnanců do roku 2030, měl to tedy být velmi postupný proces. O to překvapivější je, když se nyní od Reuters dozvídáme, že o pouhý půlrok později se VW zbavil už 20 tisíc lidí.

Automobilka totiž podobně jako Mercedes nabízí zaměstnancům za „dobrovolný” odchod peníze. A jde o takové sumy, že to zjevně řada lidí bere jako výhru v loterii, kterou si nechtějí nechat ujít. Jak informuje Handelsblatt, VW je jen o něco míň štědrý než Mercedes a i zaměstnancům, kteří ve firmě pracují teprve krátce, dává na cestu nejméně 17 700 Eur, tedy 440 tisíc Kč. To zase tolik pochopitelně není, loajální zaměstnanci s dlouholetou historií ve strukturách firmy ale dostávají i víc než 400 000 Eur, tedy asi 10 milionů Kč. To se pak nejde divit, že jich tolik neváhá a Volkswagenu říkají: „Tschüs!“

Někteří takto oslovení přesto zůstávají, ty pak podle šéfky odborů ve firmě Daniely Cavallo čekají omezení pracovního nasazení a od roku 2027 dokonce jen čtyřdenní pracovní týden. Zní to všechno dost tristně, ale protože VW se svým současným vedením dál s jásotem kráčí prakticky stejným směrem, nadšení ve firmě neutuchá.

„Jsme na správné cestě,“ uvedl k tomu Gunnar Kilian, který je vedení VW odpovědný za lidské zdroje. Máme trochu jiný pocit, ale to už platí nějaký ten pátek. Jen čas ukáže, zda VW směřuje ke světlým zítřkům, nebo spíš spěchá do záhuby.

Zdroje: Reuters, Handelsblatt, Fortune

Petr Prokopec