Autoforum

/

(+ video) Z Pelíšků víme, že kodiak měří tři sedmdesát. Ten z Boleslavi a „q“ na konci má ještě metr navíc. Stačí to na post alfa samce mezi SUV?

Pokud jste při pohledu na úvodní fotku a titulek tohoto článku právě pozdvihli zraky k nebesům, protože se už zase věnujeme mladoboleslavskému „medvědovi“ a Škodě jako takové, vězte, že tohle neděláme z nějakého plezíru či naopak škodolibé radosti. To nejpodrobnější představování automobilových novinek včetně toho jak jezdí, je součástí naší práce a je nám docela jedno, jestli jde o Porsche, Dacii nebo domácí značku rozdělující uživatele aut na dva nesmiřitelné tábory.

Kromě toho jsme vám první jízdní dojmy posbírané za volantem prozatím nejvýkonnější verze Kodiaqu s dvoulitrovým dieselem pod kapotou a pohonem všech kol slíbili už při příležitosti zveřejnění videa s akcelerací vozu z 0 na 200 km/h a bylo by tudíž poněkud hloupé couvnout. Takže se pojďme bez dlouhých úvodních řečí rovnou podívat na to, co je velký crossover s okřídleným šípem ve znaku zač a jakou formu předvedl na silnicích španělské Mallorky.

Vzhledu pomáhají triky

Mám-li být upřímný, pasáže v testech věnované vnějšímu vzhledu nemám zrovna v oblibě. Jednak nemám ve zvyku sugerovat někomu svůj vlastní názor na to, co je hezké a co nikoli a navíc nepochybuji o tom, že si názor na design umí každý z vás udělat i sám. Nicméně z čerstvě nabyté zkušenosti můžu říct, že Kodiaq naživo vypadá přeci jen trochu jinak než na továrních fotografiích, takže se tentokrát se o své subjektivní postřehy podělím přece jen raději.

Měl jsem na podrobné zkoumání Kodiaqu docela dost času při focení a můžu říct, že tento vůz je v několika ohledech poměrně zajímavý. Předně stojí za zmínku asi fakt, že má velmi jednoduché základní tvary i proporce a snaží se poutat pozornost netradičně propracovanými detaily, které objevíte až při bližším prozkoumání (jako jsou třeba prostorově komplikovaná zadní světla či jemné křivky na karoserii), nová Škoda ale především úspěšně maskuje svůj původ i velikost.

Při pohledu na její ne zrovna kompaktní rozměry o délce skoro 4,7 metru a výšce 1,65 metru, nejspíše jen málokoho v první chvíli napadne, že jde o auto postavené na modulární platformě MQB společné s mnohem subtilnějším Volkswagenem Golf či Audi Q2.

Navzdory své velikosti však Kodiaq nepůsobí tak vypaseně jako jeho aljašský jmenovec před zimním spánkem a můžou za to klasické optické triky běžně užívané návrháři u aut tohoto typu. Jde především o hluboké podélné prolisy na bocích, vizuálně zmenšené vysoké boky pomocí černých plastových panelů umístěných ve spodní části či pozvolně klesající linii střechy. Tohle všechno umí auto zdánlivě zeštíhlit, což vcelku úspěšně demonstruje i Kodiaq, který z některých úhlů vypadá spíše jako Superb Combi Allroad s přizvednutým podvozkem než typicky do výšky vytažené SUV.

Jak je Kodiaq ve skutečnosti velký, pochopíte, až když ho uvidíte naživo zaparkovaný třeba u Mazdy CX-7, která vedle něho působí jako o půl čísla menší auto anebo si uvědomíte, že ta kola jen stěží vyplňující podběhy jsou ve skutečnosti osmnáctky.

Jestli se tímto práce stylistického oddělení přiblížila vašemu vnímání ideálu krásy a nové auto se vám skutečně líbí, je opět na vašem zvážení. Sám s ním problém nemám a neuráží mě, ani ale nemám důvod vynášet ho do nebes. Zase tolik odlišné od Kabaňových předchozích prací není, ačkoli přední separátně umístěné mlhovky v nárazníku můžou u někoho vyvolat dojem, že zde zůstaly po zcela jiném projektu.

Velký nejen naoko

Crossovery a SUV obyčejně klamou tělem a to doslova. Zvnějšku vypadají mohutně, tváří se jako zvětšené hatchbacky či kombíky s přidanou užitnou hodnotou, opak je ale ve většině případů pravdou. Na předních sedadlech to ještě jde, tam nabídnou prostor téměř všichni, po otevření zadních dveří však v kontextu s jejich masivním exteriérem objevíte pouze podprůměrně málo místa a o moc lepší to nebývá ani v zavazadelníku. Kodiaq je v tomto směru příjemnou výjimkou, i když na škodovku vlastně celkem typickou.

Svým vnitřním prostorem Superbu konkurovat nemůže, takže pokud máte v rodině sklony ke gigantismu, zůstaňte při přemýšlení nad vlastnictvím mladoboleslavského stroje u vlajkové lodi, můžu vám ale říct, že ani v Kodiaqu se zvlášť uskromňovat nemusíte. S teodolitem v ruce jsem kabinu nového SUV nezaměřoval, vím ale, že se za téměř dvoumetrového řidiče stejně vysoký cestující posadí a to i s menší rezervou.

Vadily mi akorát kratší a trochu ploché sedáky předních sedadel, nicméně najít dobrou pozici za volantem lze s tak širokým rozsahem nastavování sloupku řízení velmi snadno. Co naopak posoudit nemůžu, je schopnost auta přepravovat sedm pasažérů. Testovací auto mělo pouze dvě řady sedadel, takže se na skutečnou přepravní kapacitu zaměříme ve standardním velkém testu, každopádně zavazadelník o základním objemu až 720 litrů v pětisedadlovém modelu asi mluví sám za sebe a nepotřebuje další komentář, jestli Kodiaq nabízí dost místa.

Co pro změnu za zmínku stojí, je pracoviště řidiče kombinující povědomý tříramenný volant s nově navrženou, robustnější palubní deskou s vertikálně uloženými výdechy ventilace a velkým dotykovým displejem multimediálního rozhraní. Přístroje v kapličce připomínají svým bílým lemováním budíky z první Octavie RS, před spolujezdcem se našlo místo na dvě uzavíratelné schránky, ale jinak je to opět hlavně mix nezáživné černi s dobrou ergonomií, který můžete za příplatek doplnit vysokorychlostním připojením na internet, bezdrátovým nabíjením mobilních telefonů a nechybí ani systém Care Connect schopný nouzově volat pomoc v případě dopravní nehody.

Co se kvality zpracování a volby materiálů týče, nemám v zásadě nic, co bych Kodiaqu mohl skutečně vyčítat. Snad jen umělý rastr na panelech palubní desky a ve dveřích vypadá trochu lacině a do očí mi udeřily také faldy na koženém čalounění, ale bylo mi řečeno, že se jedná o auta u předsériové výroby. Jestli se právě tohle u produkčního provedení změní, si dovolím pochybovat, i když ve výsledku jde o prkotiny, které si všimne jen málokdo a u aut této cenové relace se zase tolik neřeší.