Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Americká automobilka poměrně oprávněně apeluje na zrušení 50 let starého poplatku. Ovšem pouze pro sebe, japonské značky chce trestat nadále.

Na první pohled by se pomalu mohlo zdát, že jsme si na automobilku Ford zasedli, jen málokterá značka se totiž v poslední době stala terčem tolika nepříjemně vyznívajících článků. Je ale opravdu jen souhrou náhod, že dočasné uzavření továrny vyrábějící model B-Max přišlo jen krátce poté, co se Ford vytasil s příchodem modelu EcoSport do Evropy, ačkoliv se nejedná zrovna o žhavou americkou novinku. O nové generaci Mondea pak snad raději ani nebudeme hovořit, tenhle hon za bájnou Chimérou už pomalu vzdáváme.

Nevzdává se ovšem modrý ovál, který by během následujících pěti let chtěl přijít s expanzí hned pětadvaceti nových modelů. Řada z nich přitom s největší pravděpodobností bude mít svůj základ za oceánem, což za zrovna úspěšnou taktiku nepovažujeme. Evropský trh je přeci jen zhýčkanější než ten americký, a tak Fordu hrozí, že bude mít v evropských showroomech poloprázdno i nadále.

Hranicemi Starého kontinentu ovšem problémy značky nekončí, nesnáze má modrý ovál nově i v Americe. V rámci globální strategie „One Ford“ totiž za oceán importuje model Transit Connect, který se vyrábí v Turecku. Jako takový by ovšem měl podléhat tzv. kuřecí dani, tedy 25procentnímu navýšení ceny, na které nedávno „dojelo” Mini Clubvan.

Tato daň by ovšem cenu vozu navýšila na neprodejnou úroveň, kvůli čemuž se jí Ford pokusil obejít. Své vozy totiž do Států dovážel jakožto osobní, čímž namísto 25 % odváděl do státní kasy pouze 2,5 procenta. V Americe pak jen došlo k lehčím úpravám, jejichž součástí bylo vyjmutí sedadel, a užitkový automobil byl rázem na světě.

Toto počínání se ovšem nelíbí americkému celnímu úřadu, který již vyzval Ford k ukončení těchto praktik. Do toho se ovšem automobilce nechce. Zvláště, když importovat bude muset také novou generaci Transitu Connect - ta se má představit v závěru roku, přičemž namísto Turecka bude vyráběna ve Španělsku. Tedy opět v Evropě.

Modrý ovál proto již začal apelovat na americkou vládu, aby kuřecí daní jeho vozidla nezatěžovala. Její plné zrušení však rozhodně nechce. Pětadvacetiprocentní přirážka by naopak měla být nadále aplikována zejména na japonské vozy, které jsou těm americkým hlavním konkurentem. O volný trh či férové podmínky tedy Fordu nejde, jen o vlastní prospěch.

Důvodem tohoto negativního postoje k japonským automobilkám jsou samozřejmě peníze. Pro Ford je totiž velmi obtížné soupeřit se svými modely v Zemi vycházejícího slunce, zatímco ty japonské na americké půdě dominují. Jen v roce 2011 tak byly do USA vyvezeny vozy za 40 miliard dolarů (cca 800 mld. Kč), zatímco opačným směrem mířilo zboží jen za 1,5 milionu USD (30 mil. Kč).

Je tedy zjevné, že modrý ovál sobě nalévá vína, zatímco ostatním káže vodu. Ani tím si mnoho nových zřejmě příznivců nezíská, přitom by stačilo málo a může se kuřecí dani vyhnout stejným způsobem jako Chrysler. Ten dodávku Sprinter v Evropě částečně rozebere, pak ji importuje do Spojených států po částech. Po překročení hranic pak dojde ke zpětné montáži chybějících dílů. Je to podobný postup jako u Fordu, americkým úřadům ale nevadí, neboť samotná „výroba” v USA probíhá více než u Fordu. Je pravděpodobné, že k podobnému řešení nakonec bude muset sáhnout i výrobce Focusu a spol...

Zdroj: Autoblog

Petr Prokopec